Zkouška citů | 18

8. července 2016 v 9:24 | El Seihyoki |  Zkouška citů
Však to zase muselo přijít! Přece mě znáte!!! *vyjadřuje se ke konci dílu* :D



Dobře, tak jsem si sama vykopala hrob, když jsem s nimi chtěla něco hrát. Oni jsou vážně neúnavní. Přece se chtěli ulejvat, ne? Tak jak to, že s nimi nestíhám krok. Něco kolem čtvrté odpoledne se svalím do křesla, když jim uteču. Nápad hrát na babu, byl opravdu špatný.

"Už jsi skončila, jo? To docela brzy," ozve se za mnou Heechul. Jeho rýpnutí opět ignoruji. Nesmím se naštvat, nesmím se nechat jím vytočit.

"Za to ty si jsi plný energie, co?" neodpustím si poznámku. Samozřejmě on nehrál nic. Jen čuměl z verandy, kde si polehával na lehátku a nechal jarní větřík, aby si pohrával s jeho delšími vlasy. Pch! Nesnáším ho! On chtěl na to něco peprného odpovědět, ale v tu chvíli se do obýváku nahrnula lavina v podobě ostatním členů téhle bandy.

"Já mám hlad, že bych snědl cokoliv!" zahuhlá udýchaně Donghae. Ostatní mu jen souhlasně přikývnou.

"Myslím, že byste se měli hlavně pořádně vydechnout a pak se napít…" řekne jim Leeteuk, který sám těžko popadá dech. No, ok, ten oheň bude skvělá relaxace.

"A taky si dát sprchu…" zamává si rukou před nosem Chul. Nojo, panička.

"To nemá smysl, vždyť budeme u ohniště," řeknu. On se na mě znechuceně podívá. Mám chuť mu říct, že on si může klidně zůstat vevnitř, že o jeho společnosti nestojím. Ale přece nebudu hnusná!



Po zbytek odpoledne jsme si povídali na verandě. Donghae s Hyukem pobíhali okolo. Prý že aby měli stále kondici. I když Hae přiznal, že se Hyukovi udělal špíček. Hahaha. Pak jsem s Ryeowookem a Sungem připravila nějaké občerstvení k ohni. Kluci chtějí grilovat, což jim nemohu zakázat. Mňam. Ale! Taky se těší na moje pečené brambory v ohni. A taky jim chci dát ochutnat pečené jablko. I když jsem tam někde viděla marshmallow, takže nemám pochyb o tom, že nám večer nebude dobře. Pokrčím rameny…

Do-urovnám pár věcí na stole a pak zavolám na kluky. Venku to vypadá, jako by byl krásný teplý letní večer a mě se popravdě posteskne po domově. Po kamarádech. Popravdě, takhle jsme slavili první letní dny vždycky. A teď jsem někde na konci světa a oni tu nejsou se mnou. Povzdychnu si. Na to bych teď myslet neměla. Kolikrát s nimi ještě takové chvíle zažiju. Teď si musím užít tento okamžik.

"Tak! Jde se na věc!" opráším si ruce a z kapsy vytáhnu zápalky. Přidřepnu si k připravenému ohništi a zapálím sirku. Chvilinku počkám a pak se pokusím zapálit kousek papíru.

Chvilka napětí. Kluci jsou tiší jak myši!

První pokus moc nevyšel. Pokrčím znovu rameny a zapálím rovnou dvě sirky. Po pár minutách napětí a lehkého pofoukání přeskočí jiskra na chrastí, které začne po chvilce hořet a pak začnou plamen olizovat i větší kousky třísek a nasekaného dříví. Při pokusu zvednout se, málem hodím hubu přímo do ohně, ale něčí ruce mě instinktivně chytnou dřív a přitáhnou k sobě.

"Dávej pozor, sedmikrásko…" mrkne na mě Zhoumi a já se usměju. Však já vím, že on na mě dává pozor! Sednu si na pařez vedle něj a porozhlédnu se. Siwon se Shindongem se zhostili grilování, takže teď sami zápasili s rozehřátím grilu. Ryeowook má pořád tendenci omývat brambory. Zakroutím hlavou. Vždyť to nemá cenu, kolikrát jsem mu to řekla? Yesung o něčem silně diskutuje s Kyuhyunem a se Sungminem. On nejspíš vycítí můj pohled a otočí se na mě. Naskočí mi husí kůže, když přivře oči. Hááá! Děsivý Min! To není moc hezký!

Mám takový pocit, že až dnes si uvědomuju přítomnost všech členu skupiny. Většinou se v dormu sejdou všichni jednou za týden. Jednou je pryč Leeteuk, pak Siwon někde natáčí nějaké drama. EunHae nacvičují choreografii na nové album. Zhoumi musí často do Číny. Kluci z KRY taky někde pořád lítají. Takže se i stane, že dormu zůstanu sama. Tedy, jen na chvíli… ale tak. Chápu to. Přeci jsem si nemyslela, že budou pořád jen se mnou. Hlavně by to bylo k zbláznění. Ale teď… je to tak zvláštní. Vidět všechny pospolu. Například Kibum, ten se v dormu vlastně téměř neukáže. Odůvodněně mám pocit, že to mezi ním a ostatními členy skupiny nějak vrže. Povzdychnu si. I teď vypadá, že je tu snad za trest. Na druhou stranu Henry je štěstím bez sebe. Pravda je, že s námi nemohl být kvůli pár nedořešených problémů, co měl v Číně. Ale naštěstí stihl přijet těsně před odjezdem sem.

"Hele, Henry. Máš tu kytaru?" zeptám se po chvíli a on jen dychtivě přikývne, chápajíc, kam tím mířím. Ani jej tedy nestihnu požádat, aby pro ni došel, a je zpátky. Pomyslím na to, jaká je škoda, že neumím zahrát aspoň pár českých písniček, aby měli kluci taky nějaký požitek. I když to moje kdákání by asi nezvládli.

Celý večer se jak jinak nese ve skvělé náladě. Kluci zazpívají několik pomalejších písniček, Henry dokonce zahraje nějakou country, což mě velice potěší… a pak! Jsem donucena zpívat i já! To jim neodpustím. Vážně! Wook mě pořád otravuje, kdy dáme ty brambory do ohně. On je ze všech asi nejvíc zvědavý, jak bude chutnat. Hahaha. Když už mu konečně povolím, že už je tam dát může, div si nespálí ruce. Radši to udělám zas já. Mám takový pocit, že jsou kluci připraveni mě opět chytat, kdybych chtěla znovu spadnout.

K bramborám se já už nedostanu, kluci se na ně zaprvé ihned vrhli a zadruhé, jsem byla přeplněná masem, které připravoval Won s Shindongem. A taky jsem měla jedno opečené jablko. Teda, přesněji jsem měla asi dvě sousta. Zbytek mi zhltnul Zhoumi! Prej že na mě bere ohledy, že by mi nebylo dobře. Tse!

"Hm, to je vynikající!" zamumlá s plnou pusou Ryeowook. Zasměju se a přikývnu.

"Jo, není to špatný, jen bych si to trochu osolil," dodá Kangin. Spokojeně si prohlédnu všechny, jak si vychutnávají tuhle dobrotu a jinak nedutají. Akorát to mlaskání… Mlask, mlask, mlask! I dokonce Heechul si pochutnává! Což je asi nejdivnější. On měl pořád nějaké připomínky k tomu, že to nebude dobré.

"Uhn, hned jsem zpátky…" řeknu a zvednu se od ohně. Leeteuk tázavě pozvedne hlavu od jídla a já jen mávnu rukou. Snad mu nebudu vysvětlovat, kam mám namířeno, ne? On chápavě přikývne a dál věnuje svou péči bramboře.

Rychle si odskočím a pak ještě zajdu do kuchyně pro pití. Když vyjdu na verandu, z nějakého neznámého důvodu se nerozejdu ke klukům a ohništi, ale přejdu přesně na opačnou stranu. Opřu se o zábradlí a podívám se na měsíc, který je těsně před úplňkem. Až teď si uvědomím, jak krásná a jasná noc je. Opravdu bych si přála, aby tady se mnou mohla být Hatachi nebo Fraya, nebo rovnou obě dvě. Přes tvář mi přeběhne posmutnělý stín. Ačkoliv se snažím na to nemyslet, pořád mi chybí. Všichni. Máma, táta, ségry, kamarádi… ti mí tři čtyřnozí kamarádi.

"Copak El? Děje se něco?" přeruší můj tok myšlenek Leeteuk, kterému nejspíš nedalo moje chování a stejně si zase dělá starosti, jako vždy. Pousměju se na něj a zakroutím hlavou.

"Jen přemýšlím o tom, co se asi děje u mě doma…"

"Stýská se ti, viď?" odhadne a já jen přikývnu. Proč si hrát na silnou, když momentálně se tak vůbec necítím.

"Chceš se jít projít? Se mnou?" zeptá se a já opět jen přikývnu. "Měli bychom to ale říct ostatním."



***



"Už bychom se asi měli vrátit," řekne Leeteuk, když se podívá na hodinky. Popravdě jsem už dost unavená a bolí mě nohy, ale nechtěla jsem být první, kdo to navrhne. Protože s Leeteukem je příjemně.

"Hm, asi jo…" přikývnu a tak se tedy otočíme. Celou cestu tam i zpátky mu vyprávím o svém dětství, o svých přátelích a rodině, o svých snech a problémech, o své nemoci. A on pozorně poslouchá, někdy něco řekne. Ani nevím, proč mu to všechno říkám. Mám takový pocit, že on je jeden z těch, kterým to říct mohu. Vlastně tohle vše jsem akorát řekla Zhoumimu. Neměla jsem v plánu to říkat někomu jinému… ale když mě Teuk požádal, abych mu něco prozradila… nedokázala jsem udržet jazyk na uzdě. Cítím se lépe i hůř. Povzdychnu si.

"Omlouvám se," řekne potichu Leeteuk a chytne mě za ruku a tím mě donutí zastavit. Než stihnu cokoliv říct, jemně ale přitom pevně mě obejme. Tolik to zahřeje i zabolí zároveň.

"Teuku!" šeptnu plačtivě a on mě ještě víc sevře v náruči.

"Klidně plač, já tě nezradím…"

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se ti povídka, mám pokračovat?

Určitě! 100% (9)
Nezájem -_- 0% (0)

Komentáře

1 Vikina Vikina | Web | 8. července 2016 v 9:31 | Reagovat

Zaujímavé :-) pekný blog :-)

2 Carol Carol | 8. července 2016 v 10:17 | Reagovat

Tak a teď tam jako na potvoru přijde Won nebo Chul, že jo? :D
Tento díl se mi moc líbil^^ Já jsem čekala, že se tě zeptají, aby si zpívala :D
Těším se na další díl!!

3 Hatachi Hatachi | Web | 8. července 2016 v 19:03 | Reagovat

Ten Chul je na tebe den ode dne hodnější, že :-D
A co ten zpěv? Bylo to jako prase při třetí ráně nebo zpíváš božsky jako můj milovaný Yesung O_O
Ale Teukie je strašně hodný, proto věřim, že by on nikdy nezradil :-)
Těšim se na další díl ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama