Nenapravitelná chyba | 11

16. července 2016 v 10:00 | El Seihyoki |  Nenapravitelná chyba
Ten jeho otec... proč se k němu sakra chová tak hnusně? Co mu udělal?! A toho Chula miluju, už jsem vám to říkala?! :D



Kdyby jej Kangin nedržel pevně kolem pasu, šel by za nimi. Nemůže ho nechat samotného s ním! Už jen ten jeho předešlý výstup říkal vše. Neví, co se jejich řediteli honilo hlavou, ale mohl se klidnit. No, možná je to i lepší, aspoň každý viděl, jaký je doopravdy. Ale zase… Siwon. Jestli půjde to víno z toho plyšáka, to fakt netuší. To jej prostě nemohl normálně požádat, aby s ním šel vedle? Musel vyjet a popadnout Siwona a odtáhnout ho do kuchyně, přičemž stihl zničit tolik věcí?

"A to jsem si myslel, že se dnes nic nestane," povzdychne si a na chvíli zavře oči. To je nekonečný. Daehyun stále trochu mimo z toho, co se před několika málo minutami odehrálo, kouká před sebe a nemůže tomu uvěřit.

"On se vůbec nezměnil," řekne nakonec, zavrtí hlavou a stočí pohled na Leeteuka, "Že?"

"Řekl bych, že se to ještě víc zhoršilo," ucedí Leeteuk a odtáhne se od Kangina, "Kde je vůbec Heechul?"

"Nejspíš v koupelně. Pokouší se dostat z plyšáka to víno," řekne Yesung a svraští obočí. Ředitel je vážně naprostý idiot. Proč? Proč se k němu tak chová? Vždyť nic neudělal. Občas má pocit, že jejich šéfovi vadí i to, že Siwon dýchá. Povzdychne si. Kdy tohle skončí?

"Uhn, asi se půjdu podívat, jak je na tom…" řekne Leeteuk a otočí se k odchodu, ale Hangeng ho zastaví.

"Ty raději zůstaň tu," kývne hlavou ke dveřím do kuchyně, "Já za Chuliem dojdu."

"Máš pravdu…"



****



Dívá se mu zpříma do očí, potlačuje slzy… Proč? Proč je na něj takový? Co mu kdy udělal, že jej tak nenávidí a ničí jej? Vadí mu jeho existence? Proč se jej tedy už dávno nezbavil? Vždyť on určitě ví, jak na to. Proč to neukončí? Nevnímá jej. Něco mu tu říká, drží jej pevně za zápěstí, jako by měl strach, že mu uteče. A ano, utekl by. Nechce být v jeho blízkosti. Už jen ten jeho pohled jej bolí…

"Proč mě tolik nenávidíš?" zašeptá skoro neslyšně Siwon a sklopí zrak ke svým prstům u nohou. Tak rád by znal odpověď, možná by pak mohl něco změnit, všechno zlepšit.

"Špatně to chápeš, synu! Je to pro tvoje dobro!" zavrčí starší a pustí jeho ruku. Zdá se, že jej vůbec neposlouchal. No, jeho chyba.

"Pro moje dobro," zamumlá si pod imaginárními vousy. To tak, chce z něj jen vytěžit, co nejvíce peněz, stejně jako s ostatních zaměstnanců. Opět jej vůbec nevnímá. Vlastně mu na těch slovech, která mu říká, nezáleží. On ty věty zná nazpaměť. Říkal mu je - pořád dokola.

"Svého chování budeš litovat, věř mi Siwone," řekne jeho otec a narovná se, aby si upravil kravatu. Mladší z nich se na něj podívá. Jak litovat? O čem to mluví?

"C-co tím m-myslíš?" vypadne z něj se špatně skrývaným strachem.

"Přijdeš o někoho důležitého," odpoví a s tím, že už nemá nic na srdci, se otočí ke dveřím a odejde. Siwon na prázdno otevře ústa a pak vytřeští oči. Přijde o někoho důležitého?

"Mami?" špitne tiše a sesune se podél zdi na zem…



***



Všichni své zraky stočí na jedno jediné místo - ke dveřím do kuchyně, z kterých před chvíli vyšel ředitel. Leeteuk na nic nečeká a doprovodí jej ke dveřím. Nikoho ani nenapadne zvednout se a jít do kuchyně za Siwonem. Až když se Leeteuk se zamračeným výrazem vrátí z chodby, všem dojde, že Won je vlastně stále tam. Daehyun vyskočí na nohy a přeběhne celou místnost a vřítí se do kuchyně rovnou k Siwonovi. Ten pozvedne hlavu a zahledí se do jeho očí. Nevydrží to, uhne stranou a po tvářích mu stečou první slzy. Před otcem všechny zadržoval. Těžko, ale zadržoval. A teď, když už tam není, nemusí nic skrývat. Tiše vzlykne a zaboří tvář do skulinky mezi hrudí a koleny. Tak moc ty dva potřebuje. Tak moc… Daehyunovi se při tom pohledu na ten uzlíček neštěstí nahrnou slzy d očí. Život není fér, když někoho jako je Siwon trápí. Přiklekne si k němu a opatrně jej začne hladit ve vláskách.

"Ššš, Wonnie, neplakej," začne jej utišovat, ale marně. Má to spíše opačný účinek. Siwon se trhavě nadechne a podívá se Daehyunovi do očí.

"Nenávidí mě, Dae. Proč? Proč mě tolik nenávidí?" šeptá a z očí se mu valí další proudy slz. Blonďáček si povzdychne a vtáhne si mladšího do náruče. Nic neřekne, jak by mohl? Siwon určitě ví, že on tu odpověď stejně jako on nezná. Ale ne vždy jde všechno podle toho, kdo co chce.



***



Zavře dveře a čelem se o ně opře. Tohle se mu vážně jenom zdá. S Gukem přišli, aby si odpoledne užili, a ono se to pak celé takhle zvrtne. Kdy to konečně skončí? Kdy už jej nechá volně se nadechnout? Volně roztáhnout svá křehká pomačkaná křídla? Takhle jej spíš zničí, pomyslí si. Je to těžké…

"Usnul?" zašeptá starší u jeho ucha a obmotá kolem jeho pasu svoje ruce a natiskne se na něj zezadu.

"Uhn, nevím. Možná to jen předstíral, možná ne…" odpověděl mu a otočil se čelem k němu.

"Nemám rád, když se trápíš," zamručí blonďák a druhý se jen pousměje.

"Yonggukkie," pohladí jej po tváři. "Víš, že Siwona znám od malička. Jistěže se kvůli němu budu trápit, když mu otec dělá takové věci…" povzdychne si a položí si hlavu na jeho hruď. "Chtěl bych, aby byl Won šťastný…"

"Já vím," zamručí Guk a víc si Daeho přitiskne k sobě. Jen ta představa, že by se to všechno dělo jemu, nedej bože Daemu, neví, jak by to mohl vydržet.

"Asi bychom už měli jít," řekne po chvíli Dae a odtáhne se od něj. Druhý blonďák přikývne a jako na zavolanou vyjde na chodbu Leeteuk, který zrovna chtěl jít zkontrolovat Siwona.

"Uhm, už půjdete?" podívá se na ty dva s otazníčky v očích. Oba jen mlčky přikývli. Teuk se pousmál a šel to říct klukům, aby se s nimi mohli jít rozloučit…

"Vážně se za ten dnešek omlouvám," zopakuje snad po sté Leeteuk, když se objímá s Daehyunem. Ten jen pokroutí hlavou.

"Neomlouvej se. Za to ty přece nemůžeš," mírně se na něj usměje.

"Určitě zase přijďte. Siwon vás rád uvidí," řekne.

"Jasně, brzy se stavíme. Tak ahoj," rozloučí se se všemi a zmizí na dalším rohu chodby.



***



Zaklepal - nic. Zaklepal znovu a opět nic. Povzdychne si. To asi nebude tak lehké, jak si myslel. Bez svolení otevře dveře a hned, co vklouzne do pokoje, zavře. Přejde k Siwonově posteli a sedne si na její okraj.

"Wonnie," opatrně se dotkne jeho ramene a zatřese s ním.

"Běž pryč, Chule," zašeptá mladší a Heechul svraští obočí a nafoukne tváře.

"Nikam nejdu. Pracně jsem ti čistil toho tvého mega plyšáka. Takže se, ty malé škvrně, posaď, nebo si ho odnesu!" řekne naoko naštvaně. Ale nějak si jeho pozornost získat musel. Siwon se na něj otočil a až teď si Chul všiml těch napuchlých očí, slz na tvářích, nudle u nosu. Zakroutil hlavou a z kapsy vytáhl kapesník a podal ho jemu.

"Děkuju," špitne Won a posadí se. Hřbetem ruky si setře slzy a pak se vysmrká. A jakoby až pak si uvědomí, co říkal Chul.

"Vy jste toho plyšáka nevyhodili?" vykulí na něj oči. Měl za to, že když se na něj vylilo to víno, a když ho pak neviděl v obýváku… myslel si, že se ho jednoduše zbavili.

"Hlupáčku. Víš, když člověk něco chce a dělá pro to něco, dokáže vše ovlivnit.." pohladí ho po stále vlhké tváři a pak se otočí, aby mohl ze země zvednout plyšáka, kterého tam před tím položil. Než však stačí tu velkou hroudu dát tomu prckovi, Siwon mu vlepí takovou pusu, že ani neví jak reagovat.

"Mám tě rád, hyung!"


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 16. července 2016 v 15:05 | Reagovat

Chulie je moc hodný hyung :-)
Těšim se na další díl ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama