Zkouška citů | 12

27. května 2016 v 10:00 | El Seihyoki |  Zkouška citů
Chul je pěkný parchant... proč? pochopíte... a taky mu to s EunHae pěkně vrátím :D A Zhoumi přijde na jednu nemilou věc... že nejsem jen veselý magor.. ha ha ha...



Když Chul potichu vejde do pokoje, chvíli mu připadá, že Eli zmizela. Až pak si všimne, že leží na posteli. Díky několika polštářům a velké deky tam není ani pořádně vidět.

"Eli?" osloví jí a popojde kousek blíže. Jestli spí, tak ji probouzet rozhodně nechce. Sotva udělá pár kroků, Eli tělo se pohne a ona se opře o lokty.

"Hm?" nakloní hlavu na stranu, přitom ji do tváře spadne pramen vlasů. Chul na chvíli zapomene, proč za ní vlastně šel a jen si užívá ten pohled. Okamžitě se však zas uklidní a pro jistotu zavrtí hlavou.

"No, v autě si celkem páchla, tak by ses neměla moc válet v té posteli. Kdo to pak má pořád převlékat!" řekne. Eli na něj chvíli nechápavě kouká, než ji dojde, co jí vlastně Heechul řekl.

"POČKEJ JÁ TI DÁM, TY JEDEN SKUNKU!" vylítne jak střela, v tom spěchu něco popadne do ruky a začne tím mlátit Chula do hlavy.

"ELI! KRUCI! NECH TOHO!" křikne Chul a rychlými kroky se přesune ke dveřím, ale Eli je, zdá se, nemilosrdná…

"Já ti dám, že smrdím!!! Ty jedna malá zrzavá potvoro! SKUNKU! TCHOŘI!" Eli si ani neuvědomí, že jsou už na chodbě a rámus, který oba dělají, vyrušil kluky. Takže to je pro ně samozřejmě divadýlko. Eli naprosto zuřivě mlátí Chula do hlavy…

"Není to náhodou album Sexy, free&Single?" ozve se Donghae mezi záchvaty smíchu.

"Jo, je… a je podepsané zrovna ode mě… nemusí ho zničit Chulovou hlavou! SAKRA!" zahudruje Leeteuk a vytrhne Eli photobook z ruky.

"Ha! Eli, právě včas!" vyjde z koupelně Henry. Jak byl v koupelně, nic moc neslyšel. Asi by možná tu hudbu měl ubrat. Chm. Pokrčí rameny, chvíli váhá, jestli by neměl počkat, až se Eli trochu uklidní. To její mlácení nebohého Chula by se mohlo přesunout na něj. Asi radši vyklidí pole. Nebo ne… přece se nebude bát holky ne? Mladší a menší. Beztak má míň síly, než on. Ok, tak to zkusí.

Opatrně k ní přejde zezadu, chytne ji kolem pasu a nadzvedne. Ha! Moment překvapení! Eli je klidná.

"Ry! Okamžitě mě pusť na zem! Nebo chceš taky pár pohlavků, jako dostal ten ohavně smrdutý skunk?!" zahuláká a maknae skupiny se zasměje. Prej smrdutý skunk. Proč mu tak říká?

"Ne, nechci. Ale tohle se ti bude líbit!" řekne a bez problémů přenese Eli do koupelny, a pak rychle zavře dveře a přišpendlí se na ně. Tedy, natiskne na dveře ucho. Možná bude nějak reagovat na ty svíčky, plátky růží poházených všude okolo a pak ta vana. Dal si se Zhoumim záležet. I na výběru hudby. Chm. Zatvářil se celkem potěšeně, když zaslechl její tiché zalapání po dechu.

"Já opět sním…"



***



Hm. Myslím, že kluky miluju čím dál víc. Chula ale nesnáším. Idiota jednoho! To mi prostě nemohl říci: Jdi do koupelny, máš tam překvapení? Musel to říct takhle? Pitomec. Panička namyšlená. Vůbec se neumí chovat k dívkám slušně. Jak může být idol? OMG! Frustrovaně si odfrknu a víc se ponořím do vody. Kdyby mě tak nenaštval, možná bych si to všechno dokázala užít víc. Uhn, ok. Užívám si to i tak. Ty svíčky, ta hudba, ta vůně. Chmmmm. Ale nemyslím si, že bych takový servis měla mít každý den. Možná by mi to pak i lezlo krkem, přeci jen zas moc pozornosti nesnesu. Řekla bych, že tu budu postrádat ten kousek soukromí a klidu. Znovu si povzdychnu a přivřu oči. Ta horká voda a pomalá melodie mě uspává… Asi bych měla už vylézt. Jsem tu určitě něco přes hodinu. Divné, že se kluci neshánějí. Pokrčím ale rameny a vylezu z vany. Ani jsem si nemusela brát svůj ručník, nebo noční košili. Všechno tu mám. Dokonce i ten chlupaťoulinký a teploulinký župan. Že je růžový, je detail. Musím Sungminovi udělat radost, ne? Beztak ho
pořídil on.

Nijak nepospíchám, ale ani se neloudám, takže během chvíle už jsem oblečená v… ehm! Košilce. No jen až se dostanu do svého kufru, tak si vytáhnu pořádné pyžamo. Se jim tu nebudu producírovat polonahá! Pořádně se zabalím do županu, nožky si zastrčím do žirafích papučí. To je zas určitě dáreček od Wooka, pokud se nemýlím. Pousměju se, milý to kluk.

Než se rozhodnu vylézt z koupelny, raději se ještě zkontroluju ve velkém zrcadle. Sice jsem se nelíčila, ale někdy ta pitomá řasenka zůstane na řasách a pak vypadám jak zombík. Odložím ručník, ve kterém jsem měla zabalené vlasy na sušák, rychle si je prohrábnu, poupravím a pak už konečně vylezu ven. Hned do mě udeří zima, div nezdrhnu zpátky do toho tepla.

"Aááá! Kruci kluci!" zavyju a ještě víc se zabalím do županu. Chtějí, abych zmrzla, nebo co? S drkotáním zubů zamířím do obýváku, kde jsou ostatní. Většina byla v pozoru a vystrašeně se dívala směrem ke mně. Eh?

"Stalo se něco?" nakloním nechápavě hlavu na stranu, přičemž mi do obličeje spadne pár mokrých pramenů vlasů. Snažím se je odfouknout, ale marně. Zahuhlám tiše nadávku a vyndám jednu ruku z kapsy a zandám si vlasy za ucho.

"To je tu horko jak na Sahaře, že musíte mít otevřená všechna okna?" dostanu tik do oka, "To chcete, abych dostala infarkt, když vylezu z koupelny?" To se o mě tak moc chtějí starat nebo co? Pomyslím si. No, jen abych byla celou dobu zdravá. Jsem nepříjemná, když mám bacila.

"Eh, promiň. To nám nějak nedošlo…" podrbe se na hlavě Leeteuk, ale aby se jal ty okna pozavírat to ne. Bože! Jen zakroutím hlavou a pár kroky jsem u pohovky, na kterou si ostatní opět posedali. Tse. Ani místo mi neudělali.

"Uhni skunku, ať si taky můžu sednout!" drcnu do Heechula. Ten se však ani nehne. No, že mi to bylo předem jasné. Wookie, který seděl vedle něj, se zvedl.

"Sedni si místo mě…" nabídne mi svoje místo.

"Vejdeme se sem všichni, pokud se tady dámička odhodlá poskytnout trochu místa…" řeknu a hodím ne moc hezkým pohledem po dotyčném.

"To nevadí, jen si sedni. Já stejně potřebuju dojít zkontrolovat jídlo, co vařím…" usměje se na mě a hned odpeláší k lince. Jůůů. Budu papkat jídlo od Wookíška! Začnu se potutelně tlemit, nad tou zdrobnělinou jeho jména. Jsem fakt dement.

"Oh, fuj… Chule, vážně sis nesedl na nějaké hovno? Moc tedy nevoníš…" řeknu pak. Jak jsem hezky voňavoučká a tak, tak mi všechny pachy okolo přijdou… no, trochu nechutné. Donghae, který stojí za pohovkou, se skloní k Chulovi a přičichne k němu.

"No fůůůj. Jak koňský hnůj…" zatváří se znechuceně a ihned se odkloní.

"Co, fakt?" vyjekne Eunhyuk a napodobí Haeho, "To je kravský hnůj!"

"JDĚTE VŠCHNI DO HÁJE! ANI NEVÍTE, JAK HNŮJ SMRDÍ!" zařve Heechul a prudce se zvedne, přičemž svým loktem mi vrazí do hrudi. Hned se rozkašlu. Bože.

"ÁÁÁ!" zakřičí ještě a pak zmizí na chodbě. Chvíli si mnu bolestivé místo, pak se otočím na kluky a mrknu na ně. Všichni ostatní chvíli nechápou, o co vlastně šlo, ale když se mi tři začneme nehorázně smát, přidají se. Ve chvíli, kdy se přestanu smát, nás Wook zavolá ke stolu. Juuu! Jííídlooo! Jsem v kuchyni jako první. Všichni se jen opět tiše zasměji a pomalu se posadí okolo velkého stolu.



"Asi si moc nezvykej na společné sezení u stolu. Každý si tu jí kdy chce a co chce…" řekne mi Yesung, který si sedl vedle mě. Nejspíše si všiml mého spokojeného výrazu. Všechny jsem si prohlížela, jak v klidu jí a někdy si něco poví. Podívám se na Sunga a přikývnu. Na to jsem zvyklá.

"Neboj Eli, ty budeš mít vždy co jíst! Kdykoliv ti něco připravím!" zahuhlal s plnou pusou Wook a já měla chuť ho uňuníkovat. Bylo to sladké.

"Neboj, taky si umím něco uvařit. Možná vám pak ukuchtím něco z české kuchyně. Hahaha…" zasměju se svému vtipu, kterého se ale bohužel všichni chytnou. Do čeho ses Eli zase zamotala? Drž taky někdy ten svůj pysk na uzdě!

"Hej, to je dobrý nápad," přikývl Wook a pak se dál věnuje jídlu. Popravdě řečeno, já bych asi nemohla pořád jíst jejich jídla. Fuj fuj! Pálivé a ostré. Nic moc pro mě.

"A jaký je další plán na dnešek?" zeptám se, když se sklízí ze stolu a všichni se tak nějak rozchází.

"Uhn, dneska už nic?!" odpoví Teuk a já vykulím oči. Pohledem přelítnu na hodiny. Půl sedmé večer. To jako… vážně?

"A já myslela, že to půjdeme někam oslavit. No… víte, ten můj.. no…eh… příjezd!" vysypu ze sebe po chvíli. Teuk div nedostal tik do oka.

"Předpokládali jsme, že budeš po tak dlouhé cestě unavená, tak jsme nic neplánovali…" řekl trochu rozpačitě.

"Eh, aha. No, po té koupeli si ani nepřijdu moc unavená. Ale nevadí, nevadí. Když tedy už není žádný program. Asi si pořádně prošmejdím pokoj a vybalím si…" pokrčím rameny.

"Omlouvám se…" pokloní se Teuk snad až k zemi. Heee?

"Eh," vypadne ze mě. Raději to jinak nekomentuju. Beztak je Leeteuk natvrdlejší víc jak já.



I přes Ryeowookovo remcání mu pomůžu s úklidem nádobí a kuchyně a pak teprve zamířím do svého pokoje. Když do něj vejdu, opět mě naplní pocit štěstí a spokojenosti. Ten pokoj je prostě naprosto úžasný! Pověsím župan na věšák a radostně skočím na postel. Chvíli se v ní převaluju, než mě nakonec přepadne únava a já se bezstarostně vydám do říše snů…



***



"Hele, tak neměli bychom s ní alespoň zajít někam do baru?" zamyslí se Donghae, který se zřejmě nudí. Hyuk jen přikývne v souhlas. Leeteuk se zamračí.

"Není už pozdě? Nikdo není pořádně připravený, Eli taky ne. Než bychom vyrazili, bylo by devět a to už je celkem po-"

"Teuku, ona není dítě, které musí jít spát po večerníčku…" upozorní lídra Siwon a všichni souhlasně pokývají hlavou.

"No, Siwone, s tím bych si zas tak nebyl jistý…" přidá se do rozhovoru Zhoumi.

"Pokud vím, tady stále není plnoletá…" ozve se za nimi Chul. Všichni ho však ignorují. On by vždycky nejraději všechno překazil.

"Ano, to je pravda…" řekne Leeteuk. "Dneska se už nikam nepůjde. Můžeme se spolu třeba dívat na film, nebo si zahrát nějakou hru, nebo si jen tak povídat. Ale dneska už žádné vycházky… I když Eli řekla, že je v pohodě. Všichni jsme ty dlouhé lety do Evropy zažili… a jak ona sama řekla, není tak vytrénovaná a zvyklá na takovou námahu. I bych věřil, že teď už dávno spí…" dokončí Teuk. Zhoumi se jen pousměje a beze slova se vydá za jejich novým spolubydlícím. Ostatní ho chtějí následovat, ale Teuk je zastaví s tím, že s ní taky nemusí být neustále všichni.



Zhoumi tiše zaklepe na dveře, ale když se z pokoje nic neozývá, pomalu je otevře a stejně tak i zavře. Pak očima přelítne pokoj a zastaví jím na posteli. Eli leží na boku, tiše a pravidelně oddechuje.

"Jako princeznička…" usměje se Zhoumi. Leeteuk to odhadl dobře. Sám tušil, že i kdyby někam šli, Eli by po chvíli odpadla. Nu, nějakou chvíli ji potrvá, než si zvykne na ten časový rozdíl…

Přejde k posteli. Opatrně Eli vezme do náruče. A nějak odhrne přikrývku a pak ji zpět položí a přikryje. Eli ihned zavrní blahem a něco nesrozumitelného zamumlá. Natáhne ruku k její tváři s úmyslem ji pohladit, ale nakonec se odtáhne. Ještě by ji mohl vzbudit. Chvíli ji pozoruje, než se rozhodne odejít. V tom jej ale Eli chytne za ruku a zastaví ho.

"Zůstaň tu se mnou, prosím. Nechci být sama…" zamumlá a podívá se Zhoumimu do tváře. On jen zalapá po dechu.

Proč v jejích očích viděl slzy? Proč v nich neviděl radost, štěstí, ale bolest, smutek a strach?

"Eli…" vydechne Zhoumi a ihned si k ní přilehne a obejme ji.

"Prosím…"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se ti povídka, mám pokračovat?

Určitě! 100% (9)
Nezájem -_- 0% (0)

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 28. května 2016 v 15:23 | Reagovat

Moc se těšim na další díl ;-)

2 Carol Carol | 11. června 2016 v 14:06 | Reagovat

:D Jo, v autě si celkem páchla :D Za to bych ho přizabila :D Ta koupel by nemusela být špatná :3 Udělala bych si ji, ale máme malou vanu -.-
Taky bych si dala říct Wookieho jídlem :) Hej, česká kuchyně... :D
Jako vždy, super :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama