Nenapravitelná chyba | 01

6. května 2016 v 1:02 | El Seihyoki |  Nenapravitelná chyba
Uhn, lidi... tohe je další z mých povídek, které mám ze staých blogů... je to trochu jakože na trojku... EunHaeWon. A protože vím, že ji má Hatachi ráda, rozhodla jsem se ji dopsat <3


Název: Nenapravitená chyba
Délka/počet kapitol: cyklus | 12/???
Fandom: Super Junior/BAP
Couple: EunHaeWon, HanChul, YongGuk/Daehyun
Věkové omezení: nc-13 > nc-17 (díly +18 označeny)
Tagy: real, slash, drama, romance, ukeWon, násilí
Upozornění: yaoi (shounen ai) - homosexuální tématika | charakter postav je smyšlený
Věnování: Mé milované Hatachi :-*
Cover: zase samozřejmě má tvorba... <3




Přenese svoji váhu z jedné nohy na druhou. V ruce pevněji sevře cestovku a nervózně se podívá na zvonek. Polkne a váhavě natáhne volnou ruku k tlačítku a máčkne. Naskočí mu husí kůže. Co když jej ostatní členové nepřijmou? Co když to bude stejné, jako s jejich maknaem? Co když - ne! Leeteuk-hyung řekl přeci, že se na něj kluci těší. Ale, stejně váhá. Má ještě možnost utéct - ne nemůže utéct. Otec by se zlobil. Kousne se do rtu. Co když, co když nejsou doma? Stojí tu nejméně pět minut a nic. Má zkusit znovu zazvonit? Nebo raději zavolá hyungovi. Jo, asi to udělá. Sotva sáhne po mobilu, dveře se prudce otevřou, někdo jej popadne a vtáhne dovnitř. Na něj je to tak rychlé, že pouze vyděšeně vykřikne a pokusí se od onoho člověka odtáhnout.



"Bože! Ty si tak roztomilý!" zapíská ona osoba a Siwon zamrká. Heh, cože?

"Hups? Promiň mi, Siwonnie. Nemohl jsem si pomoci," uculí se na něj jeho hyung, když se od něj odtáhne a nechá Siwona volně se nadechnout.

"M-m-málem jsi mi přivodil infarkt, hyung!" podívá se na Leeteuka s ublíženým výrazem ve tváři.

"Mianhae, drobku!" zasměje se světlovlásek, obejde jej a z chodby vezme kufr s jeho věcmi.

"J-já nejsem drobek!" ohradí se Siwon a naštvaně našpulí rty. Teukie se uculí ještě víc. No jasně, vůbec ne.

"Pojď, kluci jsou na tebe zvědaví," nechá věci u jednoho z pokojů, chytne Siwona za ruku a vtáhne ho do obýváku, kde jsou všichni Junioři namačkaní na jednom gauči. Jen co se ti dva objeví ve dveřích, vyskočí všichni najednou na nohy a přihrnou se k nim. Siwon má co dělat, aby se nevytrhl Teukovi a neutekl pryč. Všichni jej k sobě přitahují a mačkají jej. Přijde si jako hadrová panenka. Každý jej pomuchlá a předá druhému. Ani si neuvědomí, že na něj někdo z nich promluví. Až když jím dotyčná osoba zatřese.

"Hmmm?" zvedne hlavu a zadívá se mu do obličeje.

"Bože, taký vyjukaný! Pojď si sednout," rozzářeně se na něj usměje a dovede ho až k jednomu křeslu, kam jej donutí posadit se. Siwon všechny přejede očima a nervózně se kousne do rtu. Všichni tu jsou tací dospělí, s vypracovaným tělem a on? Na břichu má tak nanejvýš špíčky. Jo, po jakémkoliv svalu ani stopa. Co tu dělá? Nehodí se sem.

Všichni si ho prohlížejí se zvědavostí v očích. Ten kluk je prostě roztomilost sama. Oni snadani tak rozkošní v jeho věku nebyli. Ryeowook se zvedne a přejde k Siwonovi, který těká pohledem všude kolem. Dřepne si ke křeslu a pohladí jej po tváři.

"Wone, nás se bát nemusíš," řekne potichu, tak aby jej slyšel pouze on. Siwon na něj upře svoje oči a nadechne se.

"Já se nebojím," zašeptá stejně tiše, jako Wook.

"Teď jsi náš maknae. Kyu! Sebral ti titul!" zasměje se Kibum a Siwonovi se sevře hrdlo úzkostí. Co když jej za to bude nenávidět? Co když ho nepřijme? Co když-

"Myslíš si, že mi to vadí?" zakření se na Kibuma Kyu a pak se otočí na Siwona. "On je tak sladký, že mu ten titul přenechám!" Siwon má pocit, že se propadne do země. To, proč o něm říkají takové věci?! To se snad o klucích neříká! Že je sladký, roztomilý a tak. Nebo snad ano? Zakroutí hlavou, tohle řešit nebude. Musí se chovat normálně jako dom - ehe. To asi nepůjde. Kruci! Proč sem vlastně musel? Nechtěl jsem. Nechce se stát slavným! Tak kruci proč! Do očí se mu nevědomky nahrnou slzy.

"Já chci domů," zašeptá plačtivě a Wookie se podívá na Leeteuka. Ten si povzdychne a několika kroky přejde až k nim. Sedne si vedle Wooka a přitáhne si Siwona do náruče.

"Pššš. To zvládneš!" začne jej utěšovat. Má to ale opačný výsledek. Siwon vzlykne ještě víc a víc se natiskne k Teukovi.

"Uniklo mi něco?" zeptá se Heechul, který zjevně zapomněl, jakým způsobem se Siwon přidal k jejich skupině. Zapomněl to, z jaké Siwon pochází rodiny. Netuší vůbec, proč Siwon nechce být slavný. Proč? Vždyť sláva je úžasná. Všichni pro vás udělají cokoliv, a vy se pouze usmíváte a děláte, co vás baví. Tak proč? Proč chce domů? Za maminkou? Aby se o něj starala jako o dítě? Aha, on vlastně dítě je. Pokrčí rameny, to je vlastně jedno, aspoň si má s kým hrát. Heechul se perverzně zašklebí a Leeteuk, který se právě v tu chvíli podívá jeho směrem, se zamračí.

"Heechule, NA TO VŮBEC NEMYSLI!" řekne rozkazně a on jen naštvaně našpulí rty. Tse, bude si dělat, co chce! Složí ruce na prsou a dřepne si vedle Hangenga, který jej ihned obejme kolem pasu a vlepí mu pusu na našpulenou tvář.

"Máš mě, ne?" věnuje mu úsměv a Heechul se uvolní a přikývne. Jo no! Má Hannieho! Siwona, ať si sežere někdo jinej. Donghae, tak aby to nikdo neviděl, drcne do Hyuka, který se na něj tázavě podívá.

"Bude náš, co říkáš?" zašeptá mu do ucha a Eunhyuk pouze přikývne. Tohle se mu líbí, Siwonnie se mu líbí a představa, že bude jejich, ho dovádí do stavu šílenosti. Teď jen, jak toho broučka nevyděsit? To asi bude nejsložitější.



"Siwone, pojď. Ukážu ti pokoj," Leeteuk se zvedne a nabídne ruku i jemu. Ten ji s vděčností přijme a s jeho pomocí se postaví. V tichosti následuje hyunga do jednoho z mnoha pokojů dormu. Hned, co vejde, otřese se nepříjemným pocitem. Proč je tu jen jedna postel? Tu bude sám? Už jen při té představě se mu chce brečet. Nechce být sám.



Nějak zbytek večera uteče. Siwon si vybalí věci a s velkou nevolí si je naskládá do velké skříně, která mu nahání hrůzu. Proč je tak velká? Vždyť je stejně skoro prázdná. Už poněkolikáté se oklepe a přejde k oknu. Otevře jej a podívá se ven. Hvězdy na nebi s měsícem ozařují město, které naštěstí v téhle části Soulu je v tuto dobu tiché. Jen někdy projede auto, nebo projde nějaký opilý člověk, jenž se vrací z baru. Jinak, je tu klid. Možná až moc děsivý. Div nevypadne z okna, jak se lekne, když zavržou dveře do pokoje. Siwon se prudce otočí a podívá se na nezvaného hosta. Spadne mu kámen ze srdce, když rozpozná osobu stojící mezi dveřmi.

"Wookie?" zvedne tázavě obočí a zavře okno. Nějak mu najednou začala být zima.

"Echm, budu spát s tebou, nevadí?" zeptá se jej a Siwon okamžitě přikývne. Je mu jedno, jak to asi vypadalo, ale on prostě nechce být sám. Wookie si oddychne. Co čekal? Odmítnutí? Vždyť mu bylo jasné, že se to škvrně bojí. A ještě, Teuk mu vybral zrovna tenhle pokoj. Pokroutí hlavou nad nerozvážností jejich lídra a přejde k posteli, kam položí přikrývku s polštářem.

"Ještě si dojdu pro matraci," řekne a chce odejít, když jej Siwon zastaví.

"Ne!" vykřikne a pak rychle sklopí zrak, aby Wook neviděl, jak jeho tváře nabírají červený nádech.

"Heh? To mám spát na zemi, nebo co?" nechápe Ryeowook.

"V-v-vedle mě," špitne tak potichu, že nevěří, že to jeho hyung slyšel.

"Dobře," usměje se, i když ví, že jej Siwon nevidí, "Tak půjdeme spát." Siwon překvapeně zvedne hlavu a zamrká. Co? On, on vážně? Do očí mu vyhrknou slzy.

"Wookie!" skočí mu do náruče a obejme ho. Hnědovlásek jakš takš udrží balanc, jak nečekal takovou reakci ze Siwonovi strany.

"Děkuju," zašeptá Siwon a zavře oči. Wookie ucítí, jak se v jeho náruči Siwonovo tělo pomalu uvolní. Trochu nechápavě odhrne z jeho tváře vlásky a usměje se. On vážně usnul ve stoje? Bože, je vážně nevinný. Opatrně, aby jej neprobudil, ho vezme do náruče a přesune se až k posteli, kam ho položí a přikryje chlupatou dekou. Poté si sám zaleze k němu a přitáhne si ho do náruče.

"Dobrou noc, náš malý maknae," zamumlá ospale a taky uvolní svou mysl a usne.

***



Siwon vystoupí z minibusu a nadechne se čerstvého horského vzduchu. Rychle přejde můstek a pak vyběhne schody až na velkou terasu. Rozhlédne se. Na pravé straně se rozléhá velká louka s vysokou trávou, na druhé straně se rozprostírá hluboký les. Naježí se mu chloupky na krku. Tak tam rozhodně nepůjde.

"Uáááááá!" zaječí a rychle ze sebe shodí pavouka. Očima zakmitá všude kolem, a když si je jist, že v blízkosti už není žádná havěť, uvolní se.

"Baf!" vypadne z Kyuhyuna. Siwon vyděšeně vyjekne, udělá několik kroků vzad, jenže netuší, že za ním je konec terasy bez žádné zábrany. Zamáchá rukama ve snaze se něčeho chytnout, ale nemá čeho, takže zahučí přímo na zem.

"Kyuhyune! Ty pitomče!" uslyší Siwon, jak na něj Teuk zakřičí. Po chvíli ucítí, jak jej něco, nebo spíše někdo kousne do nohy, a pak do ruky, do krku, zase do ruky. Chce se hnout, ale záda mu to nedovolí. Bolí jej.

"Pomozte mi," zavolá plačtivě a dál se urputně snaží dostat, z mraveniště.

"Doprdele! Mravenci! Ti, co koušou!" zaprská Hae a vezme Siwona a rychle jej vynese na terasu. Siwon bolestně zaskuhrá a po tváři mu steče několik slz.

"Celého svléknout! Nebo ho ti mravenci sežerou!" rozkáže Leeteuk. Hae chytne lem Siwonova trička a nešetrně mu ho přetáhne přes hlavu. Siwon vzlykne, jak jej zabolí celé tělo. Musel si tedy pořádně narazit záda. Po chvíli si uvědomí, že je před všemi juniory pouze v boxerkách. Po tvářích mu steče několik dalších slz a celý zrudne. Proč se na něj všichni tak dívají?

"Kluci, jděte pro věci do auta! Já vezmu Siwona dovnitř a podívám se na něj. A ty Kyuhyune! Nepřej si mě!" zamračí se na černovláska, poté vezme vzlykajícího Siwona do náruče a vejde do prostorné chatky.





"Aby se taky nezbláznil! Vždyť jen spadl do mraveniště, no!" protočí očima Kyu a málem spadne, když mu od Kangina přiletí pohlavek.

"Zmlkni! Ten kluk je na tyhle mravence alergický! A ještě, měl před pár lety nehodu a se zády má problémy! Takže, doufej - že mu nic nebude!" zavrčí a strčí mu do rukou dva batohy najednou.

"No tak to jsem nevěděl!" brání se hned a pak div nevypustí duši, když pocítí tíhu batohů, "Kruci, co v tom je?"

"Nevěděl? Měl by si! Tys snad nečetl jeho složku?" Kangin po něm hodí pohled říkajíc, že jej zabije, když řekne, že nečetl. Kyu raději mlčí a zmizí z Kanginova dosahu. Co nečeká, je, že mu to na můstku uklouzne. Z rukou mi vylítnou batohy a on se rozplácne přímo do ledového potoka. Všichni kluci, co jej uvidí, se začnou nehorázně smát. Tak tohle se povedlo! Jo, pomsta je sladká, Kyuhyunie! Pomyslí si Hae a mrkne na Hyuka, který nenápadně schovává lahev s olejem za zády. Kyuhyun je tak vytočený, že se ani neodhodlá zjistit, proč mu to na tom dřevě uklouzlo a vyleze po straně ven. Popadne batohy, které záhadným způsobem nespadly do vody, ale vedle, a vypochoduje do chatky.

"Hyuku? Jdi očistit ty prkna! Nechci hodit hubu jako on!" řekne Kangin a Hyuk se zasměje.

"Proč já?" dělá nechápavého.

"Prosím tě! Já tě viděl. Tak neodmlouvej a jdi to umejt! Jinak tě do té vody vlastnoručně hodím a vymáchám ti v ní ten tvůj ksicht!" zavyhrožuje Kangin a Hyuk se na oko zhrozí.

"Jasně kapitáne! Jdu na to!"



Hned, co Kyu vejde do chaty, Leeteuk mu vytrhne batohy z rukou a začne z nich vyhazovat všechny věci. Kyu se raději ani neptá proč a obejde ho.

"Kruci! Kde má Siwon batoh?" zanadává Teuk.

"Myslím, že na terase, na lavičce," řekne Kyu a udělá ještě několik kroků, tak aby se mohl podívat na Siwona. Nasucho polkne.

"Siwone?" zašeptá a posadí se na okraj pohovky. Bodne jej výčitka. No, to asi vážně přehnal. Ale jak mohl vědět, že se tak lekne a spadne? A že je zrovna alergický na ty stupidní mravence? Jak to mohl vědět?

"Mianhae," potlačí vzlyk a vstane. Musí pryč! Když vybíhá z místnosti, vrazí omylem do Teuka, který se vrací s nějakou krabičkou zpět. Tiše zamumlá omluvu a zmizí venku.

"Co mu pořád je?" zakroutí hlavou a pak si pospíší k Siwonovi, který snad už skoro nedýchá. Z krabičky rychle vyndá injekci, rychle jí naplní a vpíchne ji Siwonovi do stehna. Přesně ví, co dělat. Byl se Siwonem několikrát v nemocnici. Musel s ním, jako lídr musí vědět, co dělat, když se něco takového stane. Odloží injekci na stoleček a přisedne si k Siwonovi. Ten se během několika vteřin konečně pořádně nadechne. Leeteuk jej přikryje dekou a následně pohladí na tváři.

"Vyspi se," skloní se k jeho čelu a vlepí mu pusu. Siwon tiše zavrní a zavře oči. Teplo které sálá z deky a látka, kterou mu hyung vpíchl do těla, jej uspává. Sice jej bolí záda, ale únava je silnější a nakonec i vyhrává.





Teuk si povzdychne, sklidí všechny věci a potichu přejde ven. Kluci ještě vytahují věci z auta a skládají je pod střechu terasy.

"Jak mu je?" zeptá se jej Hae, když položí k jeho nohám jednu velkou krabici s jídlem.

"Teď spí," odpoví a promne si spánky.

"Uhm, takže je v pohodě? Žádné zranění?" chce se ujistit Hae a Teuk si znovu povzdychne.

"Ne, nevím. Měl záchvat, ten jsem naštěstí dokázal zastavit, ale nepodíval jsem se mu na ty záda. Budu muset až za chvíli, až bude v hlubším spánku. Nechci riskovat, že se bude bránit. Stačilo mi to jednou," řekne a Hae po něm hodí nechápavý výraz.

"Siwona znám od malička. A on, prostě. Je to dítě. A když dítěti něco bolí, nechce, aby se jej kdokoliv dotknul," vysvětlí.

"Aha, no. Tak když budeš potřebovat pomoc, řekni. Je v obýváku, nebo jsi ho vzal do pokoje?" chce ještě vědět.

"Ne, a přenášet ho nebudu, kvůli těm zádům," zakroutí hlavou Teuk a Hae jen přikývne.

"Takže budeme tichý, jak myšky," řekne a ostatní přikývnou.

"Řekl bych, že nejlepší bude si vybalit osobní věci, a kuchyň necháme, až se Siwon probudí," rozhodne Teuk a všichni souhlasně kývnou hlavami.

"Hele, kam zmizel Kyu?" zeptá se znenadání Yesung a rozhlédne se. Teuk zatěká pohledem. Kruci, co ten kluk zase vyvádí?

"Běžel někam do lesa," mávne rukou Hyuk a vůbec nechápe, proč jej tak řeší.

"Jdu ho hledat!" rozhodne Teuk, ale Kangin jej zastaví.

"No jasně, jsi ztrhanej jak pes. Raději se starej o Siwona, my ho najdeme…" řekne a Teuk přikývne.

"No dobře, dávejte pozor!"



Siwon s tichým zaúpěním otevře oči a chvilku mu trvá, než si zvykne na světlo, které naštěstí není tak ostré. Spíše, se tak líně odráží od stropu. Opře se o lokty a rozhlédne se. Plápolající oheň v krbu vpouští do místnosti příjemné teplo a měkké světlo. Uslyší šramocení, a tak se pootočí ještě o kousek. Uvidí Leeteuka, jak tiše něco vaří. Siwon si ani neuvědomil, jaký má hlad. Zakručí mu v břiše tak nahlas, že to museli slyšet i ostatní kluci, kteří jsou bůh, ví kde. Teuk přestane s krájením a otočí se k Siwonovi. Usměje se, utře si ruce do utěrky a přejde k němu.

"Jak je ti?" zeptá se hned, co se posadí vedle něj a sáhne mu na čelo. Uf, už žádná horečka.

"Je mi dobře, jen…" kousne se do rtu. Nechce mu přidělávat další starosti, už teď jich má spoustu.

"Jen? Copak?" Teuk nakloní hlavu na stranu a propaluje Siwona zvědavým pohledem.

"Bolí mě záda," zašeptá a Leeteuk si povzdychne.

"Já vím, narazil sis je. Namazal jsem ti je. Pak ti udělám masáž. A dám ti prášek na bolest, dobře?" pousměje se a Siwon přikývne.

"A najíš se, večeře bude za chvíli," oznámí a vstane.

"Kde jsou ostatní?" zeptá se Siwon a víc se zabalí do deky.

"Za chvíli přijdou, šli k lesu nasbírat nějaké dříví," odpoví mu Teuk, když se k němu vrátí se s hrnečkem kakaa a práškem na bolest.

"Děkuju," špitne potichu a Teukie se usměje, zajede Siwonovi do vlásků a rozcuchá je.

"Neděkuj a pij, ať ti to nevychladne," zasměje se.

"Uhm," mírně kývne hlavou a usrkne si kakaa. V tu chvíli se otevřou dveře a do chatky a vlítnou dovnitř kluci.

"Doprdele! Tam už nejdu!" zaječí Heechul.

"Eh, proč?" nechápe Teuk.

"Koukni se na moje boty! Mám je zničené!"

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 7. května 2016 v 22:43 | Reagovat

Moje nejoblíbenější Chyba. Jsem ráda, že ji dopíšeš. Děkuju...
Těšim se na další zajímavý díl ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama