In your eyes

29. května 2016 v 12:30 | El Seihyoki |  Original
Hm, nevím co k tomuto dodat... zase nějaké krátké story beze jmen...



Bylo to poprvé, kdy se mi tolik rozbušilo srdce. Nepoznal jsem nikdy předtím ten pocit. Pocit, jako by se člověku zastavilo srdce, při pohledu na jinou osobu. Nevěřil jsem v lásku na první pohled. Možná na ní nevěřím stále… ale ty jsi ta, která to všechno vyvrací.

Miluju tě? Nebo je to jen pouhopouhý klam?

Chci věřit, že ano. Že ty city jsou opravdové. A i kdyby si ty to samé necítila, byl bych šťastný. Šťastný pro to, že na tomto smutném a bolestí procítěném světe existuje něco, co do temných duší přináší světlo. Láska.



Pořád vidím, jak ti ostatní ubližují. Říkají ti něco, co není pravda. Tedy alespoň ne v mých očích. Nejsi tlustá, nejsi ošklivá, a už vůbec nejsi hloupá. Jsi nádherná. Vidím tě takovou, jaká jsi uvnitř a to tě neznám tolik, jak bych chtěl… jak bych si přál.

Nikdy jsi však o mě neprojevila jsi zájem, ale přesto tě chci chránit, bránit tě. Jen okolo mě projdeš, slyším tvůj smích, vidím tvůj úsměv. Opravdu jsi silná, tedy alespoň navenek. Nevěřím tomu, že by tě všechny ty pomluvy nebolely, a i kdyby ne, bolí mi to za tebe.

Pokud neudělám já ten první krok, mám ho čekat od tebe? Zasloužím si vůbec tvojí důvěru? Tvoji lásku a srdce? Proč se tě nezeptám? Proč nemám odvahu tě zastavit a povědět ti to?

Pro tebe neexistuju… jsem nikdo. Tedy, myslel jsem si to.



Jednou to nejsi ty, kdo je obětí. Jsem to já. A já se nedokážu před ostatními bránit. Nejsem schopný ničeho, jen se na všechny ty lidi usmívat a nedávat najevo, jak moc to bolí. A pak se to stane… Přijdeš ty, sedneš si vedle mě a věnuješ mi jeden z těch tvých krásných úsměvů.

Začneš mi vyprávět příběh o dvou lidech. Oba toho druhého milují bez toho, aby si něco řekli. Stačí pohled a… Chodí okolo sebe, dívají se na sebe, když si myslí, že to druhý nevnímá… A z hloubi duše si přejí, aby ten druhý promluvil… aby udělal ten první krůček.

A pak mi to dojde.

Ty jsi ta, kdo ten krůček udělal. Podívám se ti hluboko do očí. Spatřím tam tvoje přání, stejně jako ty musíš vidět to moje.

Srdce mi opět splašeně bije. Natáhnu k tobě ruku, odrhnu ti s tváře vlasy a skloním se k tobě. Pořád se ti dívám do očí. Pomalu je zavřeš a já taky. A konečně se to stane…

Políbím tě…

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Narbie Narbie | Web | 31. května 2016 v 22:27 | Reagovat

Moc pěkné.^^ :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama