HanWon | Plus láska zdarma

1. května 2016 v 21:56 | El Seihyoki |  Super Junior
Máte tady další HanWon story. Moje poslední, co mám v zásobě.. tedy, ještě tu mám takový drabble cyklus, co jsme psaly s Hatachi, ale to ještě nevím, jestli sem vůbec dám.. uvidím :D Užijte si tuhle blbost... (p.s.: ten cover je hrozný, ale jsem líná stvořit nový :D)



Další koncert. Koncert jako každý jiný. Stejné písničky, stejné choreografie, stejní lidé. Pořád tolik fanoušků, tolik světel a nadšeného jásotu. Přeci jen, něco se díky jistému momentu změní. Změní něco, co převrátí někomu celý dosavadní život.

Dozpívají píseň a nastane očekávaná chvíle - Junioři si na pódium pozvou předem vybrané zástupce Elfů. Několik dívek opustí svá místa a přemístí se k jejich vysněným idolům. Všechno běží přesně podle plánů, bez jakékoliv chybičky. Leeteuk přejde k jedné holčině a poté, co ji objetím přivítá, ji předá mikrofon. Hnědovláska, jejíž jméno je, pro bezpečnost neznámé, pronese několik slov k ostatním fanynkám, pak k samotným juniorům a nakonec každému předají dárek, na kterém se Elfové domluvili. Všechno proběhne hladce. Na první pohled to vypadá, že jsou všichni spokojení, ale zdání mate. Jeden, který by raději dostal něco jiného, se najde. Nikomu to však nedojde. Přeci jen, všichni junioři se usmívají a děkovně se uklání jejich fanouškům, jak by to mohl někdo poznat? Možná jen některý ze skupiny, ten by na tom mohl přijít…



Posune se blíže k Hangengovi a nenápadně se dotkne měkkého kožíšku plyšáka, jež má v náruči. Dostal plyšáka a on ne. On dostal… řetízek, pitomej řetízek s křížkem! Uraženě nafoukne tváře a otočí se raději k ostatním zády. Ještě by si mysleli, že je to děcko. Ale za to, že by chtěl toho plyšového medvěda víc než nějakej kus bižuterie, nemůže. Vážně! Toho má dost, medvědů nikoli! Vlastně, nemá nic plyšového. Asi jen kvůli tomu, že je "sexy", nemusí něco takového dostávat, že? Asi přestane posilovat a třeba mu fanynky snesnou i modré z nebe. Ne, že by to teď pro něj neudělaly, bohužel však nemají ponětí, že by tohle on bral. No jo, sexy perverzní pohled. Nesnáší ho.

"Siwone, je ti něco?" nakloní Hangeng hlavu na stranu, aby na mladšího viděl. Ten jen zakroutí hlavou a přejde ke stojanu s oblečení. Tam ze sebe rychle svlékne propocené oblečení a bez jakéhokoliv slova si zabere koupelnu. Hangeng si povzdychne a onu chlupatou věc položí do křesla. Siwon se dneska chová vážně nějak divně, pomyslí si. Popravdě, v jeho blízkosti se chová neustále nějak jinak. Občas má pocit, že se jej štítí, či co. Pokrčí rameny a dřepne si vedle toho plyšáka. Už aby se vrátili do dormu, dnešek byl víc než únavný. Je celý propocený, rozbolavěný a celkově vyždímaný. Jak to ty fanynky dělají, že vždycky jsou plné energie? Jo, aha! Zapomněl! Jsou to přeci Elfové! Od někoho přeci tu sílů nějak získat musí.

Možná tou únavou, možná tou příjemnou vůní, možná úplně z jiného důvodu usne. Po chvíli jej však probudí kapky vody, které jej zastudí na ruce. Zamrká a promne si ospale oči. Nad ním stojí Siwon obalený pouze ručníkem s mokrými vlasy.

"Budíček?" zasměje se tmavovlásek a raději rychle zdrhá. Podle Hannieho nechápavého výrazu se mu nejspíš povedlo zamaskovat to jeho ňuníkování toho bílého chlupatého pytle. Nepřemýšlel, nenapadlo ho, že by chlapce vedle plyšáka mohly vzbudit jeho mokré vlasy. V duchu se proklíná. No, aspoň mohl na chvilku cítit tu hebkost. On je asi vážně nemocný! Bude si muset dojít k lékaři a nebo… nebo si dojde koupit nějakého medvěda do hračkářství a vymluví se na to, že to má pro někoho z rodiny. Jo, to mu třeba uvěří. I když, asi by pak bylo divné, že by toho plyšáka měl furt u sebe, co?

"Siwone! Už dávno máš být převlečený!" zahuláká na něj Leeteuk, div Siwonovi nevyskočí srdce z hrudi.

"He?" zamrká nechápavě a až teď si všimne, že jsou všichni zabalený do bund, čepice na hlavě, šály kolem krku… a co on má na sobě? Ručník. He, ale jak to?

"Tak jeďte kluci, já taky ještě nejsem. Svezu Siwona svým autem," zachrání jej včas Hangeng. Leeteuk stočí pohled k němu a změří si jej.

"No dobře, ale pospěšte si, ať na vás zbude něco k jídlu!" řekne nakonec a otočí se k odchodu. V tu chvíli Siwonovi zakručí v břiše.

"Huík? To abych si mákl! Nechte mi tam NĚCO!" zakřičí na ně, když zabouchnou dveře. Hnědovlásek se tiše zasměje a nasouká se do teplého svetru. Člověk by řekl, že když je to globální oteplování, tak v zimě bude teplo. No, nebo alespoň nebude tak ukrutná zima. To aby si na sebe pod ten svetr vzal rolák. Nebo ne, vezme si bundu. Přeci jen bude v autě. A tam bude teplíčko. Tedy pokud nezapomněl nevypnout klimatizaci. Siwon se na něj ublíženě podívá. On nemůže za to, že má hlad! Nejedl celý den. To vždycky, před koncertem jíst prostě nemůže. Nervozita je nervozita.



"Mákni si, nebo tě tu nechám!" rýpne si do něj Hangeng. Baví jej to, on Siwon vždycky tak rozkošně našpulí rty a nakrčí nosík. To je vždycky také sladké, až má pocit, že dostane cukrovku.

"To bys neudělal!" vyjekne Siwon, odstrčí Hannieho a přihrne se ke stojanu s oblečením. Pro jistotu si na sebe navleče svoje oblečení. Je mu putno, že si dal špatně tričko, to schová pod svetrem, který si pro jistotu dal taky špatně. No, co… to schová pod bundou. Hnědovlásek jej pozoruje s pobaveným výrazem. On tomu fakt uvěřil? Hovado se nezapře. I když, asi by mu měl říct, že i tu bundu si dává nějak opačně. No, i když, on má vlastně tu oboustrannou. To by asi nemuselo vadit, ne?

"Můžeme jít?" přihrne se k němu s otazníčky v očích.

"Jen vezmu toho plyšáka," odpoví mu Hangeng a chce obejít Siwona, ten je ale rychlejší a přiskočí k pohovce. Čmajzne mu ho a vyplázne na něj jazyk.

"A nedám ti ho, dokud mě nevezmeš na pořádné jídlo!"



Tak, už na to přišel. Jako na to, proč se Siwon tak chová, myslí dnes. To kvůli tomu chlupáčovi? No, ty srdíčka v očích nelze přehlédnout. Takže asi jo.

"Tady to vyhovuje?" otočí se na Siwona, když zastaví u jedné restaurace. Ten mírně zakloní hlavu, aby viděl přes chumáče chlupů toho plyšáka, a zamrká. To, on to vzal vážně? Sice má hlad, ale zas… Myslel si, že bude moc toho plyšáka mít u sebe ještě dobrou hodinu, protože tak dlouho to trvá do dormu, ale takhle… se ho bude muset vzdát hned. Zakroutí hlavou.

"Ne? A já myslel, že máš hlad," pokrčí rameny a vjede zpátky na vozovku, přesto však Siwona po očku pozoruje. Neunikne mu tak Siwonův nepatrný spokojený úsměv. Jo, takhle škádlit, to on umí. Po několika minutách zastaví u další restaurace, dopadne to stejně. Nakonec to však u čtvrtého zastavení vzdá. Má hlad. No a jak zná kluky, tak jim nenechají nic a Siwon nemá takové srdce, aby otravoval Ryeowooka, který by jisto jistě něco ještě rychle ukuchtil… Rychle vyleze, plyšáka položí na sedačku a zabouchne dveře. Hannie nijak nespěchá, ale též vyleze.

"Co ti na tamtěch restauracích vadilo?" nenechá jej v klidu. Siwon se div neudusí kouskem suši, jak jej ta otázka zarazí. Teda spíš, jen ta představa, že by mu řekl pravý důvod toho, proč se nechtěl najíst v nejlepším rámen baru, proč si nechtěl dát to nejlepší kimchi a tak dál. Odpověď je naprosto pitomá! Nemůže mu to říct a tak jen raději pokrčí rameny.

"No, hlavně se neudus. Jdu zaplatit, a´t pak hnedka můžeme vypadnout," poplácá ho po zádech. Když mu zmizí z dohledu, oddychne si. Proč má takový pocit, že mu to Hannie dělá schválně?



Díky bohu, že jej napadlo se umýt na stadionu. Teď si může s plným bříškem lehnout a hned spát. Teda, nejprve by se asi měl převléci, co? Nejspíš. Jenže, v pokoji je taková zima. To zase někoho napadlo otevřít okno. Jo, pochopil by, kdyby nechali jen vyvětrat a pak ho zase zavřeli, ale néé… oni jim to dělají naschvál! Asi chtějí, aby byli nemocní, či co. Geniální nápad! Zavře okno, popadne pyžamo a půjde se převléci do koupelny. Tedy, tam taky nemůže, tam se teď někdo sprchuje. Tak na záchod. Fajn, má to vymyšlené. Rychle si ze skříně vyhrabe flanelové pyžamo, co dostal od babičky a ještě chlupaté ponožky, taky od babičky. Trochu se mu zasteskne, přičemž se mu do očí nahrnou slzy. Kruci! Nebude na to myslet. Hold, už tu není no. Každý jednou zemře… Oklepe se, popadne věci a vylítne z pokoje.

"Kam se to ženeš?" zasměje se Donghae, když do něj se vší parádou napálí a spadne na zem.Hae je na tyhle ty nálety zvyklý, vlastně je to denní rutina. A pohled na Siwona, který má rudé uši, červený noc a vypadá, jakoby vylezl z mrazáku, je prostě legrační.

"N-n-a z-z-z-záchod!" zadrkotá. Až teď si uvědomí, že je jako rampouch.

"Aha, no… pokud se chceš převléci, stejně jako Hangeng, tak náš pokoj je volný. Se jaksi zapomnělo u vás zavřít okno…" uculí se na tmavovláska Hae.

"A-a-ha!" přikývne Siwon a zvedne se ze země.

"T-to já půjdu tedy k v-vám!"

***



Aspoň že mají další den volno. Asi by koncert nezvládl. Jeden by nevěřil, že během pěti minut dokáže člověk dostat chřipku. Takovou tu, co vyléčíš během několika dní. Ale i tak je nepříjemná, jako každá jiná nemoc.

"To jsem si myslel, že si proti všemu imunní, teda," zasměje se Kyuhyun, když si Siwona změří pohledem. Pyžamo, svetr, šátek okolo krku. No, takhle nemocný snad nikdo nebyl.

"Já za tho nhemůžu!" brání se Siwon, přičemž si usrkne horkého čaje. Kyu se pouze ušklíbne a posadí se raději o kousek dál. Ještě by to chytl taky, ne?

"Neměl by si ležet?" houkne na něj Donghae a Siwon si jej změří pohledem.

"Kdybych měl v pokoji theplo, thak spím!" zatváří se ublíženě. I když zavřeli okno, byla tam furt zima a nakonec se zjistilo, že nefunguje topení. No prostě naschvál.

"Dneska by sem měl přijít pan domácí, tak to snad opraví…" řekne Leeteuk a podá mu prášek na snížení teploty. Siwon jej hned zapije a pak se porozhlédne po obýváku.

"Kdhe je Hannie?" zeptá se po chvíli. Ani si nevšiml, že tady není.

"Ten přijde až pozdě v noci. Je na nějakém natáčení a večer půjde se mnou a Hyukem do rádia, proč?" odpoví Leeteuk.

"Jen thak, že jsem ho nheviděl…" zahuhlá Siwon a Kyu vyprskne smíchy. Ne, to se vydržet nedá. Raději se zvedne a zapluje do svého pokoje. Asi si zahraje nějakou hru. Jo, nehrál den, to je tragédie! Siwon se ublíženě podívá na dveře, kde zmizel jejich maknae. Leeteuk těžko zadržuje smích. No, je pravda… že je Siwon legrační. Nikdy jej nic nesrazilo na kolena a teď prostě jej skolí prostá chřipka. Právě proto by se asi měl spíše strachovat o něj, třeba je to něco vážnějšího, ale … ono to při pohledu na jeho kolegu moc nejde.

"Přinesu ti aspoň deku a lehneš si tu," řekne a odejde do svého pokoje.

"Phoč jenom já?" zaúpí tmavovlásek a promne si zmrzlé ruce. Má horečku a je zmrzlý… To jde vášně k sobě…



Hangeng si povzdychne a podívá se na hodiny. Ještě tři hodiny a má padla… teda, tady. Pak ještě na pár hodin do rádia. No, že by se mu chtělo. Raději by seděl na posteli a sledoval jeho, jak spí. To, až se vrátí domů, vzmůže se tak na převléknutí do pyžama… nebo možná usně už při zutí bot. Co ví, hodin do takové činnosti je hodně… Zvedne se, ještě několik scén a má to za sebou. Někdy se diví, proč vlastně přijal tuhle nabídku - hrát v seriálu. Vždyť pro něj je život hudba… ne nějaká herecká kariéra. No, ale zkušenost je zkušenost.

"Volal Leeteuk-oppa, prý máš koupit cestou do rádia nějaké léky na chřipku…" sdělí mu jedna z kostymérek, když si sedne k jednomu křeslu a ona jej začne zkrášlovat.

"Má chřipku? Teuk?" zeptá se překvapeně. Leeteuk? Ten je vždycky zdravý jako rybička, tedy… pokud jde o fyzickou stránku.

"Ne, Siwon-oppa," zakroutí hlavou dívčina a nanese trochu pudru na jeho tvář. Siwon? On je nemocný? Stejný jako Leeteuk. No, i když… moc se nediví. Nechápe, jak mohl Siwon v takové zimě v tom pokoji usnout. A když jej chtěl vzbudit, vzbudil se sám a nakonec se oba mačkali na rozkládací pohovce v obýváku. Doufá, že to topení dneska spraví. Nemůžou spát na tom gauči… je nepohodlný a soukromí je soukromí. Tam by jej kdokoliv mohl otravovat… Ne, že by prováděli něco nekalého, ale právě… jistí členové skupiny takové nápady mají.

"Můžeš jít," usměje se hnědovláska a on s tichým poděkováním odejde na scénu… Už aby byl doma…



Zakňučí. Ten plyšák! Je přímo naproti němu. Kouká na něj! Nemůže usnout. Chce ho! Jenže, je mu taková zima, že kdyby měl vystrčit jen palec u nohy - zmrzne. Jenže… jeho bradička se mírně zatřese. Musí ho mít! Neuvědomuje si, že to co doopravdy potřebuje, není plyšák ale osoba, jež toho medvěda vlastní. Neví to, netuší… Ale pro něj je teď důležitý, jak jej dostat k sobě, když opuštění toho teplíčka stojí tolik. Zadrkotá zuby a odkryje se. V pokoji ještě není takové teplo, aby si tam běhal pouze v pyžamu, bos a ještě k tomu takhle nemocný. Teď je vážně jako děcko. To si popravdě taky moc neuvědomuje. Chová se prostě tak, jak jej mozek řídí. Rychle přeběhne k druhé posteli a popadne plyšáka. A najednou se zastaví. A teď má dělat co? Vrátit se do vyhřáté postele nebo si lehnout sem? A jak pak vysvětlí Hangengovi, že má u sebe toho plyšáka? To, že by k němu připochodoval sám, je asi naprostá hloupost… Ale to, že by se třeba vymluvil na náměsíčnost, to by mohlo projít, ne? Každý ví, že tím Siwon trpí… takže. Jo faj
n, lehne si do Hannieho postele… stejně je příjemnější a pohodlnější. Trochu se oklepe, když se mu do kůže zařízne chlad z neohřáté přikrývky. Když si však do obětí přitáhne onu chlupatou věc, hned se mu udělá líp. Zavře oči a nasaje tu vůni… Ta jej po pár okamžicích nakonec ukolébá ke sladkému spánku…



Konečně doma! Tohle byl den! Všichni si užívali volno a on musel makat. Vážně proklíná den, kdy s tím nahráváním souhlasil… To rádio by mu nijak nevadilo, ale ten režisér při natáčení. Někdy má pocit, že jej nemá rád a schválně jej nutí opakovat tu samou scénku pořád dokola a pak když už má dost, tak jej otravuje s něčím, s čím by měl otravovat manažera a ne jeho. No, ale teď už na to nebude myslet. Rychle si dá sprchu a pak zapluje do svého pokoje, padne na postel a usne. Ani si nejde pro čisté prádlo a vejde do koupelny. Shodí ze sebe propocené prádlo a vleze si do sprchy. Během několika minut z ní vylejzá, obalený ručníkem. Jo, tak to by bylo fajn. Doufá, že v pokoji bude teplo. Leeteuk mu sice řekl, že to ten staroušek opravil, ale… zná ho. Mohlo se tam zase něco pokazit.

Jakmile vejde do pokoje a zavře dveře, překvapeně zamrká. Co dělá Siwon v jeho posteli? Jo aha, spí! Ale, eh?! Proč? Jo aha! Ten plyšák! Usměje se, přejde ke skříni a rychle na sebe navlékne pyžamo. Poté se přesune k posteli, kde si na její okraj sedne. Ví, že když Siwon usne, těžko jej člověk vzbudí, takže se ani nějak neobává toho, že by vyrušil jeho spánek. Natáhne ruku k jeho tváři a odhrne několik neposedných vlásků, které mu ji zakrývaly.

"Jsi tak nádherný, Siwonnie," zašeptá. Kdy to bylo? Kdy si uvědomil, že toho chlapce miluje? Chlapce… tak směšné je jej takhle nazývat, ale ono to snad nijak jinak nejde. Je mladší a i když jej všichni ostatní nejspíš považují za silného a sexy muže, on jej tak nebere. Ne, když jej vidí spát. Když jej sleduje, jak zamilovaně hledí na všechny ty plyšáky, co mají ostatní. Až teď si uvědomí, že vlastně Siwon žádného nemá. Trochu jej bodne u srdce. Je to vskutku smutné, že si nikdo z nich nevšiml, že něco Siwon postrádá… Ten plyšák mu dodává pocit bezpečí a něhy, zdá se. Skloní se k němu a něžně jej políbí na rty. Takhle to dopadá vždycky. Každou noc, když nemůže usnout… pozoruje jej, nakonec to nevydrží, zvedne se a musí aspoň na chvilinku cítit jeho rty. Tu sladkou chuť těch dvou neodolatelných polštářků. Co by na to Siwon řekl? Rozhodně by se mu nevysmál, to ví jistě… ale jak by zareagoval na jeho vyznání? Bojí se toho, ale dokud to nezkusí… nedozví se to a on rozhodně nechce promarnit tu chvíli. Zeptá se jej.
Řekne mu to, hned zítra… teď jej nechá spát. Nebude budit něco tak rozkošného a ještě k tomu nemocného. Na hnědovláskově tváři se objeví vráska. Postará se o něj. Znovu jej políbí a pak se odtáhne, jen aby mohl obejít postel a lehnout si vedle mladšího chlapce. Bez žádného ostychu si pak přitáhne Siwona k tělu a zaboří tvář do jeho vlásků. On, jako by vycítil něčí blízkost, se přitiskne k horkému tělu a tiše něco zamručí. Hanniemu to přijde tak neskonale roztomilé, že má tendenci Siwona ňuňíkovat, ale… musí se ovládat. Jo, měl by spát, je přeci unavený, no ne? Fajn! Usni Hannie! Usni!



Probudí se jako první. Trochu se ani nediví, Siwon mu sebral peřinu a v pokoji zas není takové teplo. No jak si myslel, to topení určitě zase nefunguje. A Siwon musí být v teplu pořád. Koukne na něj, rudý nosánek, uši stejně červené… to si myslel, že se z toho dostane rychle. No, i když jeden den je přeci jen málo. Něžně jej pohladí po tváři a vlepí mu na horečkou orosené čelo pusu. Nikam nepůjde. Počká si, až se vzbudí. Musí jej vidět. Ty krásné, spánkem zamlžené oči. Jak moc je miluje. Jak moc miluje jeho samotného. Teď, jak k sobě Siwon tiskne toho plyšáka, je tak bezbranný. Musí jej chránit, opatrovat… milovat - to hlavně. I kdyby jej odmítl, bude se snažit, aby byl ten nejšťastnější tvor na této planetě, v této galaxii, v celém vesmíru. Ano, to pro něj udělá…

Nemusí čekat dlouho. Siwon se po několika minutách zamrví a pootevře oči. Vzbudil jej zvláštní pocit. Pocit, že jej někdo pozoruje. Jediné, co však uvidí, je onen plyšák. Něco mu ale napovídá, že to teplo, kterému se dostává, nebude z toho kusu plyše. Spíše to vypadá na nějakého člověka. Opatrně zvedne hlavu a zahledí se hnědovláskovi do očí.

"Už jsi vzhůru," konstatuje Hangeng a věnuje mu něžný úsměv. Siwon zamrká, trochu mu to nedochází, až po několika vteřinách.

"J-j-já t-t-to-" Siwon zrudne až po kořínky vlasů a sklopí pohled. Tohle přesně nechtěl. Jak mu to teď vysvětlí?

"Klidně si jej vezmi," řekne tiše Hannie a Siwon na něj překvapeně pohlédne. Co? V-v-vážně mu toho plyšáka jen tak dá? Jen tak? Z ničeho nic? Vždyť. Vždyť…

"Pod jednou podmínkou," přeruší jeho myšlenky Hangeng. Siwon na něj beze slova hledí a čeká… Hannie k němu natáhne dlaň, pohladí jej po tváři, skloní se k němu a políbí jej. Siwon vytřeští oči. Co? Co? Co? Hangeng jej líbá! On jej líbá! On!

"Přijmi moji lásku, Siwonnie. Já… tě miluju…" zašeptá do polibku a poté si jej více přitáhne a naléhavěji jej políbí. Siwon překvapeně vydechne a nechá staršího, aby prohloubil polibek… Sám popravdě neví, co se děje. Nějak se s ním zatočil svět. Najednou, jako by našel to, co mu celou dobu chybělo… to něco. Do očí se mu nahrnou slzy, nezabrání jim. Je tak šťastný. Tak se bál, že jej Hangeng odstrčí, že bude sám. Nevěděl, co ty pocity znamenaly, neměl ponětí. Ale teď, odpověď na svoje otázky zná. To, co mu chybělo… byla láska.

"W-Wonnie? Proč pláčeš? Já, omlouvám se… jestli jsem něco udělal…já.. já…" Hangeng tiká pohledem po celé Siwonově tváři a snaží se z ní vyčíst to, co se mladšímu honí hlavou, ale vidí pouze slzy… Slzy, za které může on. On jej - rozplakal.

"Já, taky tě miluju Hannie…"



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 2. května 2016 v 20:07 | Reagovat

Moc hezké :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama