Chci tě!

22. května 2016 v 11:35 | El Seihyoki |  Hetero
Jeden z mých šílených snů, co se mi kdysi zdál. Neptejte se mě, proč... Sama nevím. Je to děsivé, ale jsem to já. Už se mi zdály horší a drastičtější, věřte... svým způsobem se mi to ale líbí. Jsem sadista no.
P.S.: Je to hetero ;)



"Miluji tě."

"Já tebe taky."

"Budeme spolu?"

"Navždy!"



Světlovlásek si povzdychne. Nechá papírů a zvedne se ze svého křesla. Přejde ke dveřím a zmizí na chodbě.

"Vezměte ji do pokoje!" rozkáže ošetřovatelům a ti ihned vběhnou do jedné z místností, z které vyjdou se vzpouzející se dívkou. On jde rovnou za nimi. Jen, co vstoupí do pokoje, ošetřovatelé dívku připoutávají k posteli. Moc snadné to nemají, protože sebou hází a snaží se vymanit ze sevření.

"Ne! Nech mě! Hangengu! Ne!" mrská sebou.

"Podejte mi sedativa!" křikne na sestru, která přikývne a na stolku s léky najde to, co po ní lékař žádá.

"Elisho! Uklidni se… Kruci! Držte ji!" světlovlásek začíná být celkem nervní. Jeden z ošetřovatelů přitlačí Elishynu ruku k posteli a konečně má světlovlásek šanci vstřiknout ji do žil látku. Krátce po té sebou přestane Elisha házet a pouze bezvládně leží na posteli.

"Můžete jít," řekne a mávne směrem ke dveřím. Všichni pochopí a odejdou. Když už tam jsou pouze sami dva, on a jeho sestřička. Povzdychne si.

"Elis, já jen chci, abys byla v pořádku…" pohladí ji po tváři a pak se ujme odpoutání ji od toho strašného prokletého lehátka. Vezme ji do náruče a přenese na normální postel.

"Spi, moje zlatíčko…" vlepí jí pusu na čelo a zvedne se.



Elisha postává u okna a sleduje právě rozkvétající přírodu. Usmívá se, je tu takový klid. Je jako v pohádce. Najednou ji čísi ruce obejmou kolem pasu a tělo oné osoby se na ní zezadu přitiskne. Elisha zavře oči.

"Ne!" řekne tichounce.

"Ale ano. Dneska jsi má, jenom má…" zavrní ji do ucha Hangeng a následně skousne ušní lalůček.

"Ne!" vykřikne najednou Elisha a začne sebou mrskat, snažíc se dostat od Hangenga. Hangeng se jen ušklíbne a pevněji ji chytne. Vyzvedne ji do výšky a pomalu s ní přechází ke dveřím z místnosti. Elisha vytřeští oči hrůzou. Tam ne! Už ne! Nechce tam. Nohama se zapře o dveře. Nedovolí mu ji tam vzít. Ne!

"Ne! Nech mě! Hangengu! Ne!" Raději zavře oči, ale stále se vzpouzí. Cítí jeho ruce, jak se jej hladově dotýkají, jak jí tlačí na zem, jak ji připoutává.

"Prosím, nedělej to…" vzlykne. Všechno zmizí - Hangeng, temná místnost. Cítí příjemně teplé ruce, jak ji hladí po tváři. Cítí teplou náruč, poté měkkou postel. Polibek na čelo.

"Teukie…" šeptne. Odpověď ale nepřijde. Je opět sama, pronásledovaná nočními můrami…



POV

Bolí ji celé tělo. Nemůže se hnout. Chce umřít. Cítí se tak špinavá. Tak poskvrněna. Hnusí se sama sobě. Tmu protne ostré světlo, když někdo prudce otevře dveře do zatemněného pokoje. Elisha zavře oči a roztřese se.

"Už ne. Prosím!" marně se snaží od sebe odstrčit osobu, která si ji tiskne na hruď.

"Elis! To jsem já! Tvůj bráška. Všechno bude v pořádku, jsem tu! Nikdo ti už neublíží!" Elisha se v jeho náruči pomalu uklidňuje. Mysl se zatemňuje. Všechno mizí, jeho tvář, jeho ruce, jeho doteky. Leeteuk ji drží v náruči a kolíbá se s ní v pomalém rytmu. Utišuje ji. Šeptá ji stále uklidňující slůvka a Elisha pomalu usíná. Zapomíná na vše, co se před kratičkou chvíli stalo. Jakoby měla pouze noční můru…

"Leeteuku? Co se sta-lo? Proboha!" Siwon, stojící mezi dveřmi, vytřeští oči na svého kamaráda.

"Zavolej záchranku," řekne mu místo odpovědi. Siwon přikývne, vběhne do koupelny, kde si nechal věci, když se sprchoval a vytočí číslo do nemocnice. Během několika minut se před domem objeví auto, z kterého vyběhnou záchranáři.

"Co se stalo?" zeptá se ihned Leeteuka a ten zakroutí hlavou.

"Slyšel jsem výkřiky, a když jsem se dostal do jejího pokoje, byla…" těžko zadržuje vzlyk.

"Byl tam s ní někdo?" ptá se dál.

"Ne," zavrtí hlavou.

"To mi chcete říct, že si to udělala sama?" koukne na něj nevěřícně.

"Já nevím!" zařve Leeteuk a pak se rychle omluví.

"V pořádku," nechá to být lékař a spěchá do auta, kde ihned začne ošetřovat Elishu.

"Pojď, pojedeme mým autem," Siwon přejde k Teukovi a položí ruku na jeho rameno. Leeteuk pouze přikývne a nerad nechá Elishu v rukou jiných doktorů.

***



Takhle to dál nejde. Ač nerad, ale musí ji tam vzít. Tady sice byla taky zavřená, ale… Tam si alespoň nemůže ublížit. Na místě, kde je všechno proti nim. Lidé je za to nenávidí, že je vězní. Nedovolují jim volně dýchat. Svoboda je pro ně něco, co neznají. Ten, kdo tam přijde, se většinou nevrátí. Leeteuk ale nemá jinou možnost. Ano, jeho malá sestřička potřebuje odbornou pomoc. Ano, on je psychiatr, ale doma by to sám nezvládl.



Posadí se vedle Elishy na postel a přikryje ji dekou. Ona spokojeně spí a v náruči svírá plyšového medvěda, kterého ji dal on sám, aby se necítila v takovém pokoji tolik sama.

"Určitě se uzdravíš, slibuju ti to!" skloní se k ní a políbí ji na tvář. Chvíli tam ještě stojí a pozoruje její spánkem klidnou tvář a pak odejde. Má mnoho práce.

Konec POV



"Ne, Hannie! Já nechci!"

"Ale já ano!"

"Nemůžeš, nemůžeš to udělat!"

"Ale můžu… Elisho, chci tě! Vezmu si tě! Celou!"



Třese se, rty i oči tiskne k sobě. Zadržuje vzlyky, které se snaží dostat z hrdla ven. Slzy si přes malinkou škvírku dostanou na povrch a stečou jí po tvářích. Všechno je tu zas. Opět se jej dotýká, opět cítí jeho rty na svém těle. Hnusí se jí to, chce pryč. Daleko od něho. Nemá šanci utéct, je uvězněná pod tíhou jeho těla. Škrábe jej do zad, cítí krev, vůbec si neuvědomuje, že ta krev patří jí. Rozdrásává tělo, netušíc, že to není tělo, ale pouhá zeď. Další záchvat, další noční můra. Další dávka sedativ.

"Šššš, Elis. Uklidni se, jsem tu! Všechno je v pořádku, jsi v pořádku!" Leeteuk si ji opět tiskne hrudi a šeptá ji konejšivá slova. Tak naivní! Proč si jen namlouvá, že bude jeho sestra někdy v pořádku? Tři roky, tři roky a žádná změna. Ničí ho to, neví, co má dělat. Jak ji má pomoct. Vůbec netuší, jestli má nějakou šanci… Ničí ho to.



Elisha sedí na posteli a dívá se na svoje chvějící se ruce, celé její tělo se třese. Po tvářích jí stékají slzy strachu, bezmoci, bolesti. Cítí, jak se prohne postel tíhou dalšího člověka, který si sedne za ní a ihned si ji přitáhne k sobě. Vdechne její nasládlou vůni. Miluje jí, je tak dokonalá, stále tak nevinná. Nemůže se nabažit jejího těla. Elisha se kousne do rtu, aby utlumila vzlyk. Kouše víc a víc. Po chvíli ji po bradě steče pramínek karmínově rudé krve. Hangeng ji vyhrne tričko a přisaje se k odhalené kůži. Odtáhne se od ní na chvíli, jen aby ji mohl chytit za bradu a otočit si jí k sobě. Vrhne se na její rty, pocítí chuť krve, vzruší ho to. Jazykem slízne krev, která stihla stéci po její bradě. Přesouvá se stále níž a níž. Nešetrně ji kousne do krku, až Elisha bolestně vykřikne. Stisk zubů ještě zesílí, ale další výkřik je utlumen jeho dlaní.

"Pšššš, princezničko… Někdo tě uslyší!" zavrní jí s výhružným podtónem do ucha. Elisha pevně semkne oční víčka. Modlí se, aby to měla co nejdříve za sebou. Ví, že jí nikdo nepomůže. Že tu nikdo není. Je tu jen ona a on. Nechá sebou cokoliv dělat. Hangeng se pro sebe usměje a dál se věnuje zkoumání Elishyna těla. Láká jej, stále. Nikdy nepřestává na ní myslet. Nemůže se dočkat toho, až si ji opět vezme…

***



"Elisho! Proboha!" vlítne do pokoje Leeteuk.

"Co se ti stalo? Ne. Ne! Tohle. Jak to? Já myslel… Ne! Teuku! Uklidni se!" pořádně se nadechne. Vezme deku, do které ihned zabalí Elishu a vyjde s ní z místnosti a zamíří na ošetřovnu. Nechápe, jak si tohle mohla sama udělat. Zase. Proč si tak ubližuje? Položí ji na lehátko a přejde k umyvadlu, kde do menšího lavoru napustí teplou vodu. S ním se pak vrátí k ní. Omyje jí, ošetří tržné rány, obváže zápěstí, dá léky a pak se znaveně posadí vedle ní.

"Sestřičko moje jediná, co se ti stalo? Co? Prosím! Řekni mi to! Musím to vědět! Ty pouze mlčíš! Elis, takhle ti nedokážu pomoct!" šeptá zoufale. Elisha se na něj otočí s prázdným pohledem, v tu chvíli do místnosti vejde Siwon.

"Teuku?" houkne na něj nechápavě.

"Stalo se to znovu…" schová si tvář v dlaních. Siwon si povzdychne a přejde k nim. Elisha sebou mimoděk trhne a odvrátí rychle pohled. Siwon si toho nevšímá a obejme Teuka kolem ramen.

"Nebude lepší, když bude doma? Ty, skončíš tu a budeš s ní. Nebo, klidně s ní budu já. Jsem tu stejně jen na poloviční úvazek," nabídne se.

"Uhm, nevím. Popřemýšlím o tom…" přikývne.

"Dobře, jdi si odpočinout. Já vezmu Elis, zpět do pokoje," řekne a tak i učiní. Vezme Elishu do náruče, která se v tu chvíli začne mírně třást. Teuk si toho ale vůbec nevšimne, protože má hlavu skloněnou, Možná jen, kdyby viděl tu hrůzu v Elishých očích. Možná by jej to napadlo… Ale teď už je pozdě…

***



POV

Elisha v poklidu leží na posteli a čte sis svůj oblíbený příběh o krásném mladém muži Hangengovi, který bojuje os srdce dívky, která je svázaná ďáblovou smlouvou. A on hrdina ji zachraňuje ze spárů zla… Nevšímá si ani vrznutí dveří a následné zaklapnutí. Myslí si, že je to její bráška. Ten jediný má dovoleno vstoupit bez zaklepání. Vytřeští oči, když ucítí bodavou bolest na krku, jak ji někdo vpíchl injekci. Pomalu ztrácí cit v rukou, knížka ji vypadne a spadne na zem. Těžko zvedne hlavu, aby se podívala, kdo jí takhle přepadl. Zděsí se. Ty oči tak důvěrně známé.

"Ne!" stihne vykřiknout, než se Siwonovi rty přisají k těm jejím…

Konec POV



"Siwone?" osloví svého kolegu a zároveň nejlepšího přítele Leeteuk.

"Potřebuješ něco?" otočí se na něj s úsměvem.

"Já jen. Děkuju, že se postaráš o Elishu, po dobu, co tu nebudu. Vážně si moje záchrana," oplatí mu úsměv.

"Ale to nestojí za řeč. Rád ti pomůžu a s Elis si rozumíme," mávne rukou.

"Já vím. Tak já se s ní ještě rozloučím a pojedu," řekne.

"Jasně, jdi…"



Když se Leeteuk rozloučí se Elishou a odjede, do jejího pokoje přijde Siwon s úsměvem nahánějící hrůzu.

"Siwonnie?"

"Ano, zlatíčko?"

"Proč?"

"Co proč?"

"Proč tohle děláš? Proč mi ubližuješ?"

"To je jednoduché. Protože chci. Chci tě!"



Jsi jen jeho a má… Nikoho jiného!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama