4. díl – Nhemhoci mluvit!

25. května 2016 v 12:48 | El Seihyoki |  On mě nemá rád
U tohohle dílu a myslím i toho dalšího se chlámu snad nejvíc :D :D :D




Takové příjemné teplíčko. Hmmmm. H-he? Prudce otevřu oči a pak zaskuhrám nepříjemným pocitem, co mým tělem projde a to ostré světlo tomu. No…

"Heh?" Ááááu! Moje hlava, můj obličej! Šmátnu si po něm a ihned na to vyjeknu a pak ještě víc. A čím víc, hekám a prohmatávám si svůj obličej, tak bolest je nesnesitelnější. Co se mi kruci stalo? A kde to jsem? Podepřu se v loktech a rozhlédnu se po pokoji. Určitě mi není nijak povědomý! Ha! Unesli mě! Unesli mě! Ale kdo? Heh? Junioři? Obchod, Junioři, apríl, úprk, kolo, Siwon, strom. Jo, ten strom je určitě nejdůležitější! Rozhodně!

"Hoši! Elisha je vzhůru!" křikne, ehe asi Siwon, a já div nevylítnu z kůže.

"Hluci! Co žvešh? Víš jah shem se lehla?" hodím po něm ublíženým pohledem. Siwon se na mě podívá a rozesměje se.

"No, čekal jsem, že nějaké následky to tvoje objetí stromu bude mít, ale že až takovéhle. No, to ještě bude sranda," zakucká se smíchy.

"Faht směšný!" mírně se zamračím, protože kdybych zkřivila tvář více, zase by mě to bolelo. Seberu všechnu sílu a vyhrabu se z postele. Udělám sotva dva kroky a hodím hubu na zem. Au! Po tvářích mi steče několik slz, které jsem nestihla zadržet.

"Holka jedna pitomá!" zakroutí hlavou Siwon a skloní se ke mně, zatímco já dřepím na zadku a čumím na chodbu skrz Siwonovi nohy.

"Musíš ležet v posteli," řekne, chytne mě v podpaží a vytáhne mě na nohy a pak mě, dalo by se říct, donese zpět do postele.

"Alhe jhá mhusím dhomů!" zamáchám rukama ke dveřím, v kterých se v tu chvíli objeví Leeteuk.

"Večer půjdeš, nebo spíše zítra ráno!" zaváří se nekompromisně a přejde k nám, obejde postel a posadí se z druhé strany na její okraj.

"Alhe lhodiče!" snažím se nějak dostat se Siwonova sevření. Kruci! Nemám sílu! Huééé!

"Mám jim zavolat?" pozvedne tázavě obočí.

"Jah? Vždyhť nheumhíš čheshy!" namítnu a už mi ten jazyk leze krkem. Teda, celá ta bolest. Nemůžu mluvit srozumitelně!

"Jo, no vlastně!" plácne se do hlavy Leeteuk a pak zašmátrá v kapse a vytáhne můj mobil. He? Co? Jak to, že má můj mobil ve své kapse? Jak to? Vždyť jsem ho měla v kalhotách! A ty mám na so - ehe? Kde? Co? Jak? O-o-o-ni! No! Celá zrudnu nad zjištěním, že mám na sobě pouze nějaké tričko a spodní prádlo. Máámííí?! Oni mě snad svlékli, nebo co?

"Elis, jsi v pohodě?" mírně se mnou zatřese a já až teď si uvědomím, že už mě Siwon nedrží a já vejrám někam na stěnu. Potutelně se zasměju na Leeteuka a padnu zády do polštáře.

"Dobrou," řeknu jen a pak usnu.


***



"Uhn," poškrábu se na nose a pak ručku schovám zase pod přikrývku. Zdál se mi tak šílený, ale přesto úžasný sen! Potkala jsem na pouti Juniory. Šla jsem s nimi na plavečák. Pak jsem se blíže poznala se stromem, asi s lípou. Heh, kruci! Proč mě tak třeští hlava.

"Heh," vypadne ze mě ztěžka. Ucítím, jak mi někdo sáhne na čelo a já z postele vylítnu, rychleji, než zloděj z popelnice.

"Co to zase vyvádíš?" změří si mě tázavým pohledem Siwon.

"Hluci! Tho nhebyl shen?" vytřeštím na něj oči a Siwon jen nechápavě zakroutí hlavou. Vyleze z postele, podotýkám, že je pouze v teplácích, a opět mě vytáhne na nohy. Tentokrát se už ale udržím… Ufff.

"Máš teplotu, měla by si furt ležet,"řekne.

"Jho, hjasně!" ušklíbnu se a pak na něj prudce ukážu prstem, "Kde to jsem? Kam jste mě unesli!" Siwon po mě hodí pohled WTF?!

"Na uran!" plácne.

"No nhe?! Thys mě vzhal dhomů? Hustě!" zatvářím se překvapeně a on jen nechápavě zvedne obočí.

"Nhic, nhic! Phoč si vůbhec ležel vedle mňe? Thahle? Nha phůl svlečhený?" zkřížím ruce na prsou.

"Zaprvé; klepala ses jako osika. Zadruhé: tohle je moje postel a zatřetí;" lehne si zpátky do postele, vezme do rukou polštář, zavře oči a vydá divnej pazvuk, v podobě svého jména a pak mi to dojde. Celá zrudnu! Kruci! On předvádí mě! Máámíí! Proč musím mluvit ze spaní?

"Nešlo ti odolat," uculí se na mě a já našpulím rty.

"Nhesnáš mě!" ukážu na něj prstem. Popadnu mobila z nočního stolu a vyřítím se z pokoje, a vůbec netuším, kde sem vzala sílu. Na chodbě dojde k srážce s komet- ehm s Kyuhyunem a Yesungem.

"Jhežiš, dhalší mshtithelé!" zaječím a zřítím se po schodech dolů ve stylu: Drc au… drc au.. drc.. áááááu! Štěstí, že to bylo jen 10 schodů. Fakt! Chytnu se zábradlí a nějak se zvednu, nohy mám přitom divně zkroucené.

"O co se pokoušíš?" zeptá se Yesung, když se zvedne a upraví se.

"Shama nhevím," zalžu a v duchu si nadávám. Tak perfektní plán utéct z toho domu úchylů! Jo, ne že bych nebyla úchyl. Ale jich je víc! Máámíí. Yesung jen zakroutí hlavou, popadne Kyuhyuna, co si asi zvrtnul kotník, když jsem je strhla sebou. Hehe. Zaslouží si to! Mno, otočím se k nim zády a dobelhám se ke křeslu, ještě cestou vezmu deku, do které se zabalím. Taky chytrá, fakt! Chtít zmizet z baráku polonahá. Bzzzz! Kouknu na mobil a zanaříkám. Půl deváté. Mno bezva. Deset zmeškaných hovorů od o táty a ještě několik sms. Mno, hups. Rychle vytočím tátovo číslo a telefon od sebe odtáhnu, co nejdál. Po chvíli si ho ale dám k uchu a vyslechnu si otcovo kázání.

"Mno, jhá shem u khamarádhy. Nhe, jhen jshem si přelazhila nos! V phohodhě. Phyjdu zhítha! Jo, zhítha! Jho, hoj. Jhasně! Bhye!" protočím očima. To je člověk, ten.. onen.. no! Otec! Mobila hodím někam do deky a spokojeně zapředu. Ta deka hřeje, hnán. Nějak si neuvědomím, že zavírám oči. Po chvíli už jsem unesena do zvláštních šílených snů..

***



"Heleď! Neměli bychom jí vzít zpátky do pokoje? Bude jí nanejvýš bolet tělo, když takhle spí!" zašeptá Ryeowook, ale naléhavost z jeho tónu nezmizí. Leeteuk si povzdychne a podívá se na Elishu, která smírným zamračeným výrazem v obličeji, spí v křesle.

"Hm a nevzbudíme ji tím?" zapřemýšlí.

"To je jedno, v posteli bude chrnět dál," ujistí jej Wook.

"Uhn, fajn," souhlasí nakonec Leeteuk a už jde k Elishe, ale Siwon jej předběhne. Opatrně ji vezme do náruče a odnese ji do své ložnice. Leeteuk s Ryeowookem ho následují a pak se posadí, každý z jiné strany, k Elishe.

"Jsme vážně blbci, koukejte se na ní. Celá potlučená! A je to naše vi-" začne Leeteuk, když odhrne několik neposedných pramenů vlasů z Elishyna čela.

"Tys nic neudělal. To já se ji snažil chytit!" shodí na sebe vinu Siwon.

"Tohle možná, ale má modřin víc. A ne jen od toho incidentu se stromem. Teď jak spadla z těch schodů, myslím, že má něco z nohou. Měli bychom jít do nemocnice…" zachmuří se Leeteuk.

"Jo a pak nás zavřou za bůh, ví co! A pak budeme v novinách a nebudeme mít těch pár dnů klid!" ozve se ode dveří Kyuhyun, "Hlavní je, že je živá!"

"Ty mlč! Tys ji provokoval snad nejvíc ze všech!" zpraží ho naštvaným pohledem. Kyu vztáhne ruce na obhajobu.

"Jsem Devil Maknae, tak nic jiného nečekej," ušklíbne se a raději zmizí z pokoje, než po něm Leeteuk něco hodí.

"Já mu dám, Evil Maknae…" zaprská Leeteuk a kdyby jej Ryeowook nezastavil a si by za ním šel a něco mu udělal.

"Klid, přece ho znáš," usměje se na něj Wook a Teuk si povzdychne.

"No právě," řekne a znovu se podívá na Elishu.

"Pojď, necháme ji spát," zvedne se a vyčká, než tak udělá i Wook.

***



"Siwone, tak nám řekni, jak se to vůbec stalo," přisedne si k němu Leeteuk. Všichni jsou namačkaní na jedné velké pohovce a ve dvou křeslech a koukají po Siwonovi, který neví, jestli se má smát nebo se tvářit vážně.

"No, jak bych asi začal. Tak, možná: Prostě, když jsme vyběhli z toho krámu, tak Elisha už seděla na kole a byla několik metrů od nás. No, takže já se ji rozhodl chytit. Tak jsem se k ní rozběhl a Elisha se rozjela ještě rychleji. Ale stále jsem ji byl v patách… Ona se najednou zastavila a vypadalo to, že popadá dech. Tak jsem přidal na tempu, a když jsem u ní byl tak dva tři metry vzdálený a zrovna jsem po ni hmátl, ona šlápla na pedály a ujela mi. Já nějak přestal myslet na ní a snažil se udržet rovnováhu, což se mi povedlo. Až když jsem uslyšel vyheknutí a pak takovej divnej pazvuk, koukl jsem se po Elishe. Ona zrovna padla do trávy a tak divně máchala jednou rukou, před svým obličejem. No, smál bych se, ale ta krev mě celkem zděsila… No a dál už to znáte…" mávne rukou, že skončil. Kluci s tváři, tak nějak. Neví, jestli se mají smát nebo být vážní. Přesto ale většina propukne v hlasitý smích.

"Pšššš! Vzbudíte jí!" okřikne je Leeteuk.

"No, kruci! To fakt asi muselo bolet," zakucká se Yesung. Všichni, kromě Leeteuka, Ryeowooka a částečně i Siwona, se všichni řehtají a nemůžou přestat.

"Měli jsme ji rovnou vzít do nemocnice, když z té rány dokonce omdlela," řekne Leeteuk.

"Už jsem ti to říkal, ještě by nás zavřeli za znásilnění, nebo něco takového!" vypadne z Kyuhyuna. Yesung znovu vybuchne smíchy, Shindong vyprskne pití a ostatní jen kroutí nad Kyuhyunovými názory. Jo, odjakživa byl magor.

"A jak bude Elisha vysvětlovat doma rodičům, proč má odřený a potlučený obličej? Dokonce se ji vyklá zub!" vyhrkne Leeteuk a kluci se na něj pobaveně podívají.

"Vidím, že jsi ji prohlížel důkladně!" neodpustí si Kyuhyun a Leeteuk zrudne.

"Nemyslete si, že..." zajíkne se.

"No, copak si prováděl?" zeptá se Yesung s pozdviženým obočím

"Musel jsem ji vyčistit ústa, od krve!" brání se Leeteuk.

"Jo? Jazykem?" pokračuje dál v rýpání Kyuhyun.

"Nebudu se vyjadřovat!"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama