Kapitola čtvrtá

15. dubna 2016 v 9:32 | El Seihyoki |  Tick Tack
Uhn, tak jsem si všimla, že jsem sem nedala další dílek Tick Tacku... Popravděš bych ho sem nejraději naházela celý, abych to nemusela řešit, ale... zase bych pak neměla sem každý den co dát :D Takže si s tím budu muset dát tu práci, hahaha :D




Trvalo několik desítek minut než se Leeteuk dostal do nemocnice. Raději se kousal do jazyka, aby sprostě nenadával na řidiče. Zácpa. Nestalo se snad nikdy, aby nebyly přecpané ulice. Auto musel nechat asi tak dva kilometry od špitálu, protože už vážně nechtěl čekat. Ani nevěděl, jestli bylo Siwonovi lépe nebo hůř. To mu nikdo nenapsal.

Vyjel výtahem do patra, kde byl hospitalizovaný Siwon. Nikde nikdo. Už chtěl vejít do pokoje, když zahlédl lékaře. Udělal sotva pár kroků k němu a muž v bílém plášti jen zavrtěl krátce hlavou a pak kývl směrem k pokoji. Leeteukovi se sevřelo hrdlo nepříjemným pocitem. Chytl kliku, zhluboka se nadechl a vešel dovnitř.

S překvapeným výrazem ve tváři sledoval dění před sebou. EunHae opatrně přidržovali Siwona v sedě a Ryeowook mu upravoval polštář, aby se mu lépe a pohodlněji sedělo.

"Siwone…" vydechl Teuk. Oslovený mladík zvedl unavený pohled ke staršímu. Nepatrně pozvedl koutky úst v lehkém úsměvu.

"Už se můžeš opřít, Wone," řekl tiše Ryeowook a odtáhl se. Teuk se zatajeným dechem pozoroval, jak jej ti dva pomalu položili zpátky. Neunikl mu bolestný stín, jenž se mihl v Siwono očích.

Tiše si povzdychl a přešel k posteli. Chytl jemně jeho ruku a ještě jemněji ji stiskl. Podíval se mu do očí a povzbudivě se usmál. "Budeš v pořádku, uvidíš…"

Na to mu mladší nijak neodpověděl, natočil hlavu na stranu a přivřel oči. Věděl, jak na tom byl, řekl mu to lékař a i sám to tak nějak tušil.

Donghae Leeteukovi nepatrným zakroucením hlavy naznačil, že by nebylo moc vhodné o tom mluvit. Eunhyuk se posadil na jednu ze židlí a Haeho si stáhl na klín. Objal ho kolem pasu a hlavu si opřel o rameno mladšího chlapce.

"Jsem unavený," řekl zesláblým hlasem a všichni tak pochopili, že by asi měli odejít. Pouze Ryeowook zůstal, aby jej hlídal, kdyby něco.



***



"Leeteuku," povzdychl si Eunhyuk a položil jejich lídrovi ruku na rameno. "Měl by sis raději sednout," řekl s bolestným tónem.

"Vy už víte výsledky, že?" nebyla to ani otázka, spíše konstatování a oba mladší chlapci přikývli. Raději je poslechl a posadil se. "Poslouchám…"

"Odcházejí mu játra, Teukie. Na transplantaci prý nemá právo. Že by to bylo zbytečné, že jeho tělo to stejně nepřijme. Že už je prý pozdě…" oznámil mu plačtivě Donghae a Eunhyuk jej pevněji obejmul. "Hlavně neplač. Víš, co nám řekl Siwon…" šeptnul Hyuk a líbnul jej do vlasů. Sám ale neměl daleko k pláči.

Leeteuk se nezmohl na jediné slovo. Nemohl zpracovat informace, jež mu podal jeho mladší kolega. Nemohl si připustit, že ta slova, která Hae vypustil z úst byla pravda. Sevřel ruce v pěst. Takhle to nemohl nechat! Prostě ne! Že neměl právo? Že už bylo pozdě? NIKDY NEBYLO POZDĚ! Prudce se postavil a pevně rozhodnut se rozešel za doktorem.

"Teuku?" ozvalo se za ním nechápavě.

"Jdu za doktorem, vy se vraťte do pokoje a vezměte Ryeowooka domů. Musíte se všichni prospat."

Ani jeden nebyl schopný odmlouvat. Pravda byla, že nespali už několik hodin a únava se dostavovala. Káva nebo energetický nápoj už nijak nepomáhal.

"Dojdu pro Ryeowooka, ty si tu sedni, ano?" zamumlal Hyuk Haemu do vlásků a přesunul se s ním k malým křesílkům. Než odešel, Hae mu ještě stiskl ruku.

"Že to Teuk nějak zařídí?" šeptl nadějně. Starší se smutně usmál.

"Modleme se, že ano."



***



"Pane Parku. Už jsem vám to vysvětlil. Pan Siwon je na tom tak špatně, že je velice nepravděpodobné, že by jeho tělo dokázalo přijmout nová játra. Je příliš pozdě, je mi to líto," zakroutil hlavou lékař a Leeteuk pomalu rudnul vzteky.

"ŽÁDNÉ POZDĚ KURVA NENÍ!" zakřičel na něj a div něco na staršího muže nehodil. "Dám mu klidně i svoje játra ´pokud tu není žádný dárce! Zaplatím, aby se nějaký našel! Udělám cokoliv, ale neříkejte mi, že je pozdě! Zkusili jste to? Ne! Rozhodně ho nenechám zemřít! Ne bez boje! Ne bez toho, abych mu nemohl pomoci! Abych mu splatil to, co jsem mu dlužen!"


POV

"Siwone, tak co? Vyšlo to? Dostaneme tedy volno?" vyhrkli na tmavovláska, když se vrátil domu ze společnosti. Siwon si znaveně sedl k Hangengovi a chvíli se tvářil vcelku nepřístupně. Jen jak jej Hannie objal kolem pasu a přitiskl se jej víc k sobě, pousmál se a po chvíli přikývl.

"Ty jsi šikulka," líbl ho Hannie na nos a pak mu věnoval dlouhý polibek. Nikdo to nijak nekomentoval. Byli zvyklí, a nakonec… na tom nebylo nic špatného.

"Hm, ale teď bych šel spát. Jsem unavený. Zvládnete to tu připravit přes noc sami, že ano?" Kluci jen souhlasně přikývli. Hangeng pomohl Siwonovi stát a šel raději s ním. V pokoji se na něj trochu starostlivě podíval.

"Že je v tom dnu volna nějaký háček?" zeptal se jej a Siwon uhnul pohledem. Nechtěl, aby to věděl kdokoliv ze skupiny, ani Hangeng.

Povzdychl si a stáhl si mladšího na klín a znovu jej objal. Siwon si opřel hlavu o jeho rameno a přivřel oči.

"Nikdy vedení nepochopím. Ale není to zas tak strašný, jen budu muset víc zamakat. Budu muset pomoct s jedním projektem," zamručel. Hangeng se zamračil. Vážně někdy žasl nad jejich rozhodnutím. Nic na to neřekl, Siwon znal jeho názor na společnost. Ukolébal Siwona ke spánku, který nijak neřešil, že byl ještě oblečený. Hangeng se uměl vždycky postarat.

"Hm, neodcházej…" zašeptal ospale Siwon, když ho přikril dekou a nechtěně jej probudil. Han se sklonil k jeho rtům a jemně jej políbil.

"Musím pomoct klukům s přípravami. Jen spi. Brzy přijdu…"

Ta oslava se jim vážně povedla, pomyslel si Leeteuk, když večer se všemi poklízeli dorm. Byl tak šťastný. Ráno ani netušil, že nějaké narozeniny měl. Zakroutil hlavou. Bylo vidět, že měl toho všeho papírování nad hlavu. Povzdychl si. Co by si bez těch kluků počal..

"Hááá…" vykřikl Siwon, když zakopl o jednu bednu a řítil se přímo na Teuka. Ten jej v čas chytil.

"Co to zase vyvádíš?" zasmál se jejich lídr a když si byl jist, že Siwon stojí nohama na zemi, tak ho pustil.

"P-promiň!" vyhrkl rychle a pak zčervenal. Chtěl odejít, ale Teuk ho zastavil. Tázavě se na něj podíval.

"Děkuju ti," usmál se na mladšího a ten mu se zavrtáním hlavy úsměv oplatil.

"Za nic Teukie-hyung. Za nic…"



***

Klíče zarachotili v zámku a Hangeng ihned vystartoval z gauče v obývacím pokoji na chodbu. Siwon se vrátil nějak pozdě. Později než jindy. Jen co vběhl do malé místnůstky, mohl spatřit, jak Siwon málem omdlel. Zamračil se. Vážně to přeháněli.

"Zlato, jsi v pohodě?" ani jej mladší nevnímal, když ho Hangeng donutil sednout si a sám si klekl před něj.

"Potřebuju sprchu…" zamumlal Siwon a snažil se zaostřit svůj zamlžený pohled na svého přítele.

"Ne. Sprcha počká. Odnesu tě do postele. Akutně potřebuješ alespoň dva dny spánku… Tohle je už vážně moc," skoro až zavrčel.

"Ne, ne. Nejdřív sprcha…" protestoval Won dál. Hangeng si povzdychl.

"Dobrá, ale jdu s tebou! Bez žádných námitek!" Vzal Siwona do náruče a chtěl ho odnést do koupelny. Cestou však potkal Leeteuka.

"Boha, jak to vypadá? Co se mu stalo?" vyděsil se a Hangeng se zamračil.

"To je za ten jeden pitomej volnej den!" štěkl. Věděl, že za to Teuk nemohl, ale v tuhle chvíli měl takový vztek na vedení, že prostě… to odnesl on.

"Co?" zamrkal na něj nechápavě Leeteuk a mladší si povzdychl.

"Promluvíme si potom, ano?"

KONEC POV


Muž v bílém plášti si povzdychl, "Dobře, zkusím to nějak zajistit. Ale nic vám neslibuju.."

Leeteuk se uvolnil a omluvně se na staršího pána podíval. Ten jen mávl hlavou.

"Jděte raději za Siwonem. Měl by u sebe někoho mít…" poslal jej pryč a Leeteuk ani nechtěl protestovat. Ještě jednou se omluvil za svůj výlev a pak zamířil do jeho pokoje. Nikdo z kluků už tam nebyl. Posadil se na židli, která byla přímo u postele, na níž ležel Siwon.

"Omlouvám se ti, Siwonnie… Je to moje vina," šeptl bolestně a jemně držel jeho ruku v té své.

"Omluvám se."



Siwonovu spánkem uvolněnou tvář pozoroval až dlouho do noci, než jeho samotného zdolala únava. Únava ze strachu o mladšího chlapce, ze strachu že mu nedokáže pomoci. Naděje byla někde hluboko v něm, pomalu užíraná bolestí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Tick Tack...?!

<3 100% (3)
TT_TT 0% (0)
-_- 0% (0)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama