Yeong Wonhi

20. března 2016 v 9:29 | El Seihyoki |  Super Junior
Tak tu jsem dnes zas s nějakou starší povídkou... Fandom: Super Junior - smutné. Jak jinak. Ale víte, co... u mě a veselé? Hahahaha :D To možná časem sem přidám něco, co někteří znaj... :D Protože!!! jsem se vrátila ke kpopu! Bwahahaha! Teda, tak úplně ne... ale hrabe mi z Juniorů. Hatachi ví :D (to jen pro info) ... Asi se taky dočkáte nového (ano opět) layoutu.. pokud ho udělám.





Rozklepaně uchopil do rukou pomačkaný papír, jenž před pár vteřinami zmuchlal a zahodil do rohu temného pokoje. Do očí se mu přitom nahrnuly další slzy. Slzy, které byly stejně zbytečné. Věděl, že s tím nic nezmění. Že se čas nevrátí zpět. Že… tomu, co se stalo, nemohl už nijak zabránit. Četl si ty věty stále dokola. Všechna ta slova, která jakoby slyšel od něho, drtila jeho už tak zničenou duši na víc a víc střípků, až měl pocit, že z něj nezbylo nic, než pouhopouhý prach, který se stejně časem vytratí… Jako všechno ostatní.

Přesto ale věděl, že stále žije, že stále dýchá. A to ho bolelo víc, než fakt, že za všechno mohl on. Kdyby nebyl tak hloupý, kdyby neuvěřil tomu falešnému úsměvu, mohl všemu zabránit. Jenže, on byl slepý… tak moc slepý, že to přehlédl. Tu bolestnou jiskru v jeho očích. Ty tiché prosby, aby neodcházel. Ne, on viděl jen ten překrásný úsměv na jeho tváři, cítil to silné povzbuzující objetí. Ale aby v něm nalezl tu pravou podstatu, nikoliv. Jakoby to gesto říkalo: "Zůstaň tady, prosím. Neopouštěj mě!"

"Rhraah!" zatahal se za vlasy a prudce se postavil. NE! Nevěřil tomu, že byl mrtvý. Že kvůli němu ukončil svůj mladý život. Nechtěl tomu věřit. Jak se rychle zvedl, tak ještě rychleji padl na kolena. Tvář zkřivenou v bolestné grimase. Na těle žádná rána, ale v srdci o to silnější bolest. Slzy se pomalu vsakovaly do koberce. Nesnažil se ten pláč utišit. Proč? Neměl důvod. Plakal kvůli němu. Plakal kvůli jednomu ztracenému životu.

"Proč?! Proč Siwone, proč?!!" vykřikl a praštil pěstí do zdi vedle, až mu v kloubech nepříjemně zakřupalo.

"Proč jsi nic neřekl?! Sakra proč?" křik se pomalu změnil v zoufalé vzlyky, jež nedokázal mladík utlumit.

"Proč jsi to udělal…"



***



Přitom pohledu se celé jeho tělo zachvělo. Nedokázal tomu zabránit. Nedokázal ovládat svoje pocity, svoje emoce. Ten úsměv, patřil jen a jen jemu a to jej tak neskonale hřálo u srdce. Byl šťastný, ačkoliv se mu nikdy nepřiznal. Nepřiznal Hangengovi, co k němu doopravdy cítil. Miloval ho. Věděl, že Hangeng k němu taky cítil něco víc, ale nějak nechtěl… nepotřeboval, aby mu to Hangeng nějak dokazoval. Stačily ty pohledy, letmé doteky, gesta… Bylo to tak očividné.

Posadil se vedle něho a vzal si do ruky hůlky. Natáhl se pro kousek masa, které hned vložil do úst a oči slastně přivřel. On uměl vážně skvěle vařit.

"Musíš mě to naučit. Je to vážně chutné.." pochválil mu jídlo a Hangeng se na něj jen usmál. Trochu jej to zarazilo. Většinou k tomu měl nějakou poznámku ve smyslu: "Ale prosím tě, Wookie umí lepší…", ale dnes mlčel. Trochu svraštil obočí. Odložil hůlky a otočil se k němu.

"Děje se něco?" zeptal se opatrně, přičemž mu položil ruku na tu jeho. Hangeng si povzdychl a on byl čím dál tím víc nervóznější. Nevěděl, co měl od něho čekat. Vyznání? Ne, to určitě ne. Nebo mu prostě chtěl jenom něco důležitého říct? Nic zásadního…Určitě. Přemlouval sám sebe, i když si nebyl vůbec ničím jistý.

"Siwone, já… Opouštím skupinu," řekl, aniž by z něj spustil pohled. Siwonovi poklesla brada. T-to myslel vážně? Nebyl schopný slova. Nebyl schopný ničeho, krom tupého zírání do jeho obličeje. Do očí se mu draly slzy, ale těm zabránil vyplout na povrch. Musel být silný. Musel.

"P-proč?" zeptal se chvějícím se hlasem a ruku, kterou se dotýkal jeho, okamžitě stáhnul k sobě. Starší si povzdychl. Nevěděl, jak mu to měl vysvětlit. Bylo těžké to vysvětlovat ostatním, natož jemu. A co teprve Heechul. Ten jej bude ze všech nenávidět nejvíc.

"Ničí mě to tu. Víš, jaké mám problémy se společností. Musím se vrátit zpět do Číny a začít tam od úplného začátku," odpověděl a čekal, jak na to zareaguje mladší.

"Tak to abych ti pomohl sbalit," usmál se na něj Siwon a Hangeng pouze vytřeštil oči.

"Siwone…" vydechl překvapeně. Tohle doopravdy nečekal. Předpokládal, že jej nebude chtít pustit, že jej bude přemlouvat, ale on to přijal tak snadno. Ani tomu nechtěl uvěřit.

"Ale teď se najezme. Snad na jídlo ještě čas máš," zasmál se mladší, vzal si hůlky a otočil se zpět ke stolu. Hangeng jej po očku sledoval, jakoby z jeho gest, výrazů chtěl poznat, jak se opravdu Siwon cítil. Ale on se umíval přesvědčivě. Takže jej nakonec žádné pochybnosti netrápily.

"Děkuju ti.." řekl tiše a pustil se do jídla.



***



Hannie

Je to jen pár dní, co si kluky a "mě" opustil. Zmizel si.

Nevím, či někdo někdy zaplní tu prázdnou díru, co teď máme v srdci. Tu co mám já. Bolí to… Tolik to bolí, že tu se mnou nejsi. Necítím tvoje dotyky, tvojí vůni. Neslyším tvůj nádherný hlas, tvoji měkkou korejštinu, ze které jsem si vždycky utahoval. Nevidím tvůj úsměv. Tvůj dokonalý úsměv, který vždy dokázal můj den rozzářit.

Cítím se tak sám, Hannie. Tolik mi chybíš.

Všichni jsou smutní, všichni se snaží zabavit Heechula, aby na tebe tolik nemyslel. Bolí ho to hodně, nemohu ale říct, že víc než mě. Dokážou jej přivést na jiné myšlenky, ale na mne… zapomínají. Ostatně jako vždy.

Byl jsi to ty, kdo mě vždy dokázal zbavit všech špatných myšlenek. Dokázal si vyloudit na mé tváři úsměv, ačkoliv si to ani nevěděl. Byl jsi moje záchranné laso, které mě vždy vytáhlo ze všeho zlého… ale teď už mě nemá kdo chránit.

Nemám nikoho, kdo by mě dokázal zachránit před propastí, která je mi stále blíž a blíž.

Hannie, omlouvám se. Mrzí mě to.

Snad mi někdy odpustíš…

S láskou

Siwon



***



"Siwone! PROBOHA!" výkřik, který všechny vyděsil natolik, že všeho nechali a spěchali tam, odkud jej slyšeli.

"Co se děje, Teuku?" vběhl do koupelny Ryeowook a jen co uviděl Teuka, třesoucího s mrtvolně bledým Siwonem, ztuhl na místě, když viděl všude tu krev.

"Proboha…" přitiskl si dlaň k ústům. Padl vedle Teuka a chytl Siwona za rozřezanou ruku.

"Siwone… no tak! Prober se!" pokračoval v marné snaze Teuk. Slzy si už dávno našly cestu na povrch, Nechápal to. Co se stalo? Proč to udělal? Nestačilo, že odešel Hangeng.

"Zavolejte záchranku!" vykřikl Ryeowook tlumíc svůj pláč. "HNED!"

Teuk se mladšímu podíval do tváře a Ryeowook odmítavě zakroutil hlavou.

"Ne ne ne ne ne!" sám Siwona chytnul za ramena a zatřásl s ním.

"Siwone! Prosím! Prober se! Nedělej nám to! Nedělej…" Rozbrečel se, pustil Siwona a tvář mu zabořil do košile… Leeteuk mu položil ruku na záda. Nedokázal nic říct. Ostatní jen tupě sledovali dění před sebou. Nějak nemohli uvěřit, nechtěli uvěřit pohledu, co se jim naskytl. Jestli Hangengův odchod byl bolestný, tohle byla přímo noční můra.

"Že to není pravda? Že se mi to jen zdá… že se mi to jen zdá…" stále dokola si opakoval Hyuk tisknoucí se k Dopnghaemu, který jako všichni ostatní zadržovali pláč.

"TAK KURVA KDE JE TA ZÁCHRANKA?!" zakřičel nepříčetně Kangin a hodil telefonem o zeď.

"Nemá to cenu… je mrtvý…"

"Je mrtvý…" Leeteuk držel Siwonovo tělo v náruči a nepatrně s ním klimbal…



***



Stál u jeho hrobu… Nedokázal přijít na jeho pohřeb. Nedokázal se podívat ostatním do očí. Věděli o tom? Věděli o tom dopise, který mu on, ještě předtím, než si podřezal žíly, poslal? Znali pravdu? Na tom stejně nezáleželo. Muselo jim to dojít.

Sehnul se k mramorové desce a prsty přejel po vytesaném jménu… poté se sklonil, položil na čerstvě nanesenou hlínu černou růži. Ještě se několikrát uklonil a otočil se k odchodu.. Už když si poprvé přečet dopis. Věděl, co udělat. Věděl, že by nemohl dál žít s výčitkami, že za všechno mohl on. Prostě nemohl. Musel být s ním. Navždy, jak mu to slíbil.



Siwone,

Omlouvám se…

Omlouvám se za svůj odchod. Za svůj strach, ti říct, co k tobě doopravdy cítím.

Omlouvám se... za všechno.

Miloval jsem tě a stále budu.

Budeme spolu, tentokrát ano

Navždy


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 20. března 2016 v 17:45 | Reagovat

Líbila se mi moc už dřív a teď se mi líbila snad ještě víc ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama